Článek
„Máme úžasné reakce od odborníků, tak doufám, že tady nebudou jiné,“ řekl Douglas na úvod novinářům a dal tak elegantně najevo, že výtky se nepřijímají.
A mohlo by jich být dost. Především proto, že diváci, kteří se podrobně orientují na burze a v příčinách a průběhu finanční krize, jsou v takové výhodě před nepoučenými, že těm zbude jen sladkobolná historka o lásce dvou mladých lidí, plných krásných ideálů a o prozření někdejšího dravce z Wall Street. A mezitím se mluví a mluví a mluví…o penězích.
Oliver Stone, jehož původní Wall Street z roku 1987 se pyšní Oscarem právě pro Douglase, to nicméně shrnul následovně: „Mnoho věcí se od té doby změnilo, ale to hlavní zůstává stejné: věčný souboj lásky a peněz. Peníze vládnou světu, ale nakonec je pro Gordona stejně nejdůležitější, že našel dceru.”
LaBeouf je vedle Douglase jako dítě
Mladý pár – Gekkovu dceru a jejího snoubence – hrají hvězdy mladé generace Carey Mulliganová a Shia LaBeouf, kteří působí vedle Douglase, Joshe Broslina, Franka Langelly a Susan Sarandonové jako nedospělé dětičky. Ale hodí se k sobě, sluší jim to.
„Strašně jsem se bál hrát vedle tak velkých herců, ale měl jsem Oliverovu důvěru, a to mi pomohlo tu chvíli, než mě přijali mezi sebe a pomáhali mi,” přiznal LaBeouf.
Jako připomínka prvního filmu se mihne Charlie Sheen a jako připomínka všech starých dobrých časů působí někdejší bídak ze Sedmi statečných Eli Wallach.
Michael Douglas je nicméně pořád terčem největší pozornosti a ochotně odpověděl i na osobní otázku: „Mám se výborně, jsem spokojený muž. Jsem šťastně ženatý otec dvou báječných dětí a v práci jsem naprosto uspokojen rolemi, které dostávám. Návrat Gekka mě potěšil, protože bylo zajímavé hrát někoho, kdo po čtrnácti letech začíná od nuly.”
Mezi dalšími, kdo vzbudil obdiv festivalu, je portugalský veterán Manoel de Oliveira. Stojednaletý bard přivezl do sekce nový film Strange Case of Angelica! Měl dlouhé ovace vstoje, které se snažil zkrátit gestikulováním holí a pak pevným hlasem věnoval svůj film dlouholetému prezidentovi festivalu Gilesu Jacobovi „za všechno, co udělal pro film a canneský festival.”
Mohl klidně dodat „a pro mě” – festival pod Jacobovým vedením uvedl od roku 1981 patnáct jeho filmů.