Článek
Sympatické experimentování a hledání Björk je završeno do podoby moderního popu, přemýšlivého, "vymazleného", odvážného. Její deska zní jako soundtrack k horroru, převládají na ní mystické (chcete-li vesmírné) zvuky. Ať už jde o důraz na perkusivní složku, přítomnost konžské skupiny Konono, nebo beaty hostujících Timbalanda a Dangerhandse. Všechno postupuje pomalu, písničky tímto způsobem požadují, aby jim byla věnována pozornost.
Moderní je Björk i v textovém sdělení. Skladba The Dull Flame Of Desire stojí na překladu veršů ruského básníka Fjodora Tjučeva (1803-1873). Politická témata jsou také přítomna: zpívá o pocitu sebevražedných atentátníků (Hope) i osobní svobodě (Declare Independence). V tom je naprosto přesvědčivá.
Svou svobodu polapila zejména v tvorbě a užívá si ji ve velkém. Album Volta je pevné, osobité a barevné. Je komorní, přitom nabízí spoustu různých zvuků. Je nepolapitelné, přitom tak konkrétní. Další hudební apel dobré zpěvačky a skvělé autorky. Nutno jej respektovat.
Björk: Volta Universal Music, 51:05