Hlavní obsah

Odcházení Petra Zusky

Novinky, Marcela Benoniová
Praha

Poslední premiéra Sólo pro nás dva baletního souboru Národního divadla pod vedením Petra Zusky uzavírá jeho patnáctileté působení na místě šéfa baletního souboru i šéf choreografa. Odcházení z tak letité práce není vůbec jednoduché. Zuska předává svoje místo tanečníkovi Filipu Barankiewiczovi, který působil dlouhou dobu ve stuttgartském baletu. Těžko odhadovat, jakým směrem se jeho dramaturgie a výběr titulů bude ubírat.

Foto: Anna Rasmussen

Kristýna Němečková během představení Sólo pro nás dva.

Článek

Inscenace, která měla premiéru 15. června na Nové scéně ND, navazuje velmi emotivně na jeho skvělá autorská díla uvedená v Národním divadle, jako bylo Sólo pro tři (tedy zpěváky a básníky Brela, Vysockého a Kryla), nebo na jeho komorní choreografie na Leoše Janáčka. Nyní se obrací k českému písničkáři i básníkovi Jaromíru Nohavicovi, kterému tímto večerem skládá velkou poctu a poklonu. Možná si sám spojuje své dětství ve Frýdku Místku, kde se narodil, s krajinou Jarka Nohavici i polské zpěvačky Beaty Bocek, tedy s místem blízkým i polskému jazyku a kultuře.

Choreograf naprosto skvěle a ojediněle prožívá každé slovo i motiv obou hudebníků. Překládá je s plným tvůrčím nasazením do tanečního i divadelního sdělení, plného emocí, lásky, radosti, strachu, samoty, neporozumění, bojovnosti i odporu. Jeho choreografie pluje prostorem, opanuje jej a nabývá na dimenzích ve vztazích i životních příbězích. Je velmi plastická, možná někdy až zbytečně popisná v mimickém sdělení i gestech, které takřka vystihují každé Nohavicovo slovo.

Foto: Anna Rasmussen

Giovanni Rotolo během představení Sólo pro nás dva.

V prvním jednání se tanečníci pohybují v jakémsi bytě, plném nábytku, který se proměňuje v mnoha variantách. Využívají tak možnost různých náročných převalů, kotoulů, pádů i skoků do měkkého zázemí. I kostýmy si mění pomocí visutých řetízků jakoby z reálné šatny. Scéna Jana Duška, věrného spolupracovníka Petra Zusky, jako vždy vystihuje Zuskovy myšlenky. Poskytuje mnoho krásných nápadů ve smyslu výtvarném i dynamicky pohybovém.

Zatímco v prvním díle je vše laděno bílo - šedo - černě a scéna má silně divadelní ráz, pak v druhém jednání Pavel Knollle, výtvarník kostýmů, zvolil barvy radostnější, zatímco scéna je abstraktní a černá, kde hrají či přisluhují tanečníkům jen dvě židle. Z představení čiší radost a uvolněnost. Excelentní a výjimečný výkon předvedl sólista Ondřej Vinklát, který dozrává na světovou taneční špičku.

Sólo pro nás dva
Hudba Jaromír Nohavica a Beata Bocek, námět, choreografie a režie Petr Zuska, scéna Jan Dušek, kostýmy Pavel Knolle, světelný design Pavel Tesař, zvukový design Zbyněk Perla, Petr Zuska. Premiéra 15. června na Nové scéně Národního divadla, Praha
Související témata:

Výběr článků

Načítám