Hlavní obsah

Odborník: dražba latinské Dalimilovy kroniky je bomba

Právo, Novinky, František Cinger
PAŘÍŽ/PRAHA

Je to jedinečná událost. Tak komentuje vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR Zdeněk Uhlíř chystanou dražbu latinského překladu Dalimilovy kroniky. Její termín je v Paříži stanoven na 17. března. "Latinský překlad je bomba," konstatoval po návratu z Francie.

Článek

"Dosud se nevědělo, že by existoval překlad Dalimilovy kroniky do latiny. Známe dva její překlady do němčiny ze 14. a z 15. století, ale o latinském znění nebylo povědomí," konstatoval dále Uhlíř.

Česká strana se o existenci latinské verze dozvěděla díky tomu, že pořadatelé oslovili historičku umění Olgu Pujmanovou, předsedkyni Společnosti přátel Národní galerie v Praze, aby pomohla zpracovat údaje pro katalog. Odtud vedla cesta do Národní knihovny.

"Vůbec jsme neuvažovali o tom, že bychom cokoli medializovali," řekl Právu Vlastimil Ježek, ředitel Národní knihovny ČR. "Tato aktivita jde z Paříže a považuji ji za šikovný marketingový tah těch, kdo knihu nabízejí. Zpráva přišla od zpravodaje ČTK a my jsme novinářům museli dát komentář. O aukci jsme věděli zhruba čtrnáct dní předtím. Chtěli jsme mlčet a zveřejnit vše až po ní."

Podle Ježka je uvažovaná vyvolávací cena 150 tisíc eur odpovídající. Po sečtení všech poplatků a daní by se mohla vyšplhat k číslu 192 tisíc eur, což je zhruba 6 miliónů korun,  tedy nikoli 30 miliónu, jak se dříve uvádělo. Česká strana by ráda památku získala, ale aukce se zúčastní pouze v případě, že bude předem odsouhlaseno vývozní povolení.  [celá zpráva]

Zachovalý rukopis

"Objednávka na překlad Dalimilovy kroniky do latiny vyšla z nejvyšších míst," řekl Uhlíř, Vychází z toho, že je nákladně zdobena, plná polovina dochovaných 24 stran je věnována celostránkovým ilustracím.

Sám už tisk držel v ruce. Sešitek má rozměry 245krát 175 milimetrů, nemá titulní stranu a sestává z 24 bohatě iluminovaných pergamenových stránek.

"Je v relativně dobrém stavu," dodal Uhlíř s tím, že jde ve věci bohemikální literatury o objev patřící v posledních stoletích k těm největším.

Bohatě ilustrovaný sešit

Česká znění kroniky doprovázejí nanejvýš malé ilustrace na okrajích stránek. Výpravné zadání latinského překladu si mohl objednat nejspíš král, odborníci kalkulují s Janem Lucemburským nebo Karlem IV. Záhadou zatím zůstává, jaká byla pouť rukopisu během téměř sedmi set let. "Rukopis nemá na sobě žádnou poznámku, která by ji pomohla identifikovat," dodal Uhlíř.

Význam tohoto rukopisu, který vznikl podle znalců kolem roku 1340, tedy nejspíš třicet let poté, co byla někdy kolem roku 1314 napsána tato nejstarší česká veršovaná kronika, vypovídá také daleko víc o důležitosti a dosahu české literatury.

Nevyřešené otázky

České znění i německé překlady kroniky, která dostala někdy v 17. století jméno Dalimilova, se využívaly v prostředí šlechty, která ne vždy uměla latinsky. V souvislosti s dražbou se proto objevuje řada otázek.

Komu byl určen i když neumělý, přesto latinský překlad kroniky a kdo ho sepsal? Jak se dostal do Paříže? Po odpovědích se badatelé dostanou dál. První úvahy o místu vzniku míří do Itálie, nejspíš do Boloně, Padovy nebo Benátek.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám