Článek
Současně jaksi mimoděk vnesl do hudebního světa silný příběh bývalého vojáka z Kosova, jenž vyměnil pušku za kytaru, i neodolatelně civilní a skromné vystupování, které si dokážou osvojit jen lidé s vrchovatou dávkou osobní morálky.
To, že ve svých písních "kope" do válek, vyznává se z lásky k Bohu a ženy chápe jako nositelky krásy, nikoli pouze jako milenky, je pádný důkaz. Když na jeho internetové stránky fanynky z celého světa píší, že představuje ideál mužské krásy a velkorysosti, lze to brát jako doklad zbytků spravedlnosti na světě. Hudební průmysl své nové hvězdy miluje a hýčká, proto se necelý rok po vydání první desky objevuje Bluntovo koncertní DVD a bonusové CD Chasing Time: The Bedlam Sessions.
Citlivý chlapák
Na DVD je záznam koncertu Live At The BBC z listopadu loňského roku, na který si zpěvák kromě doprovodné kapely pozval i smyčcové těleso. Do druhé části nosiče vepsal své videoklipy, krátký dokument, odpověděl na všetečné otázky a nabídl exkluzívní porci fotografií. Bonusové CD nabízí záznam koncertu v Irsku, kde vystupoval v rámci svého nesmírně bohatého a takřka vyprodaného turné v prosinci 2005.
Pokud pomineme nutné studiové úpravy, které vyžaduje většina koncertních záznamů, lze s radostí konstatovat, že pověst, kterou si Blunt začal budovat na první desce, je potvrzena i z pódií. Ten lehce ukňouraný, přitom stravitelně sexy a současně kouzelně vyjukaný hlas dominuje oběma koncertním záznamům. Zpěvák s ním pracuje velmi citlivě, nevyvolává v posluchači prvoplánově sentiment, spíše se snaží projevit jako citlivý chlap, který si dokáže v krajnosti i dupnout, jindy naprázdno polknout.
Odzbrojující jsou jeho intonační pobíhání na hranici dobra a zla, uvolněné frázování a charisma, které z něho vyzařuje od chvíle, kdy si stoupne k mikrofonu. Vůbec ho nemusíte vidět - je cítit. K divákům (kteří byli při nahrávání v BBC trestuhodně vlažní) nepromlouvá, nekoordinuje je, jelikož jeho osobité skladby jsou výmluvnější než monology o tom, jak je svět složitý. To každý ví.
Blunt slouží hudbě, "kázání" je vedlejší produkt, který se ještě nezačal vyrábět - ačkoli: když v No Bravery zpívá o zkušenosti z války, počíná si u klavíru jako kněz. V očích mu přitom prozařují kapky hnusu, se kterým se na frontě setkal. Oba záznamy také dokumentují jedno obrovské zlepšení. Blunt si odpustil úseky, v nichž byl na předešlém studiovém počinu vlažně nijaký, kdy jen tak zpíval. Přidal na emocích, což lze chápat jako vděk za to, že svět jeho přítomnost kvituje s nadšením.
Zaznamenaná vystoupení dokladují, že to bere vážně. Oprášil krásu tvorby nadaných písničkářů. Nezanevřel na britskou zpěvnost, danou již od šedesátých let, a nepohrdá obyčejnými příběhy. Z nich pak dělá příběhy neobyčejné - tak se jeví v kráse jeho slov a podání.
James Blunt: Chasing Time: The Bedlam Session (DVD a CD), Warner Music 2006, 100 a 47:43