Článek
Titulní stránka spíš připomíná ženský výhled z burky než pohled do zpětného zrcátka v autě, jehož nehoda (či snad sebevražda?) se stala osudná Marii Vágnerové, třiašedesátileté herečce, která si nechávala říkat Ria. Do její rodné Plzně se na pohřeb vrací sestra Kateřina, jejíž lásku jí Ria kdysi odloudila, žijí tam poddajný manžel Richard, dcera Anna s jeho vnučkou Myškou a očekává se další potomek zemřelé, mladý a nezdárný Ivoš.
Kovářová, jejíž povídkové knihy Nebe peklo ráj i Oko za oko přesvědčily, že je bystrá pozorovatelka života, schopná na malé ploše vystihnout charakter, vysledovat konflikt a pokusit se o pointu, pokračuje ve svém stylu.
Postupně s citlivou drobnokresbou odhaluje charaktery i tajené či vůbec neznámé rodinné situace, o nichž se „přece nemluví“. Ale jejichž důsledky v srdcích druhých zanechávají trvalou bolest i zášť. Skutečný román, jak je tento téměř komorní příběh jedné rodiny inzerován, autorku teprve čeká. Touha vypovědět cosi o člověku naší doby ji k němu jistě dovede.