Článek
Už první scéna filmu, v níž Warren Schmidt (Nicholson) sedí za kancelářským stolem a tiše očekává, až ručička nástěnných hodin dojde ke konci jeho posledního pracovního dne, dává tušit, že budeme svědky velkého výkonu.
Nicholson se dlouho "jenom" dívá. Jeho pohled však vychází z nejhlubších míst duše člověka, který odevzdal své firmě a povinnostem muže, manžela a otce-živitele doslova všechno. Pro nadcházející penzi si "nenachystal" zhola nic. Příští dny mají plynout v bezútěšném nicnedělání a hořkosti vůči tomu mladému frackovi, který si sedl na jeho židli a s širokým umělohmotným úsměvem dává najevo, že Warrenův čas nenávratně minul.
Konec amerického snu
Když pak na otázku "Co je to babku, která u mě bydlí?" dostane Schmidt nečekaně ráznou odpověď v podobě manželčiny smrti, poznává, že to, co do onoho okamžiku považoval za nesmyslně málo - dny a noci po boku ženy - bylo to jediné, co mu zbývalo.
Dcera bydlí daleko a jakkoliv láskyplnými, přece jen jasnými slovy říká, že má svůj život. Warrenovým jediným komunikačním zdrojem se teď stávají dlouhé dopisy, v nichž se zpovídá malému klukovi, kterého v rámci akce Pomozte dětem v Africe sponzoruje dvaadvaceti dolary měsíčně - a který určitě neumí číst.
Film O Schimdtovi sám o sobě není o mnoho víc než jedna z variant na téma vyrovnání se stářím a v podtextu i na téma jednoho z konců amerického snu. Při Warrenově dlouhé cestě karavanem napříč Amerikou na dceřinu svatbu si vzpomenete na Příběh Alvina Straighta a nejspíš si řekněte, že David Lynch je lepší filmař než Payne přesto, že Paynův film je možná víc zakotvený v realitě.
Kamenné zrcadlení pravd ve tváři
Ale všechna srovnání i předpokládané výhrady vůči příběhu přece jen trochu sladkobolnému, jsou nakonec zcela bezpředmětné. Jakkoliv dobře Nicholsonovi sekundují ostatní herci, zejména Kathy Batesová v roli nastávající tchyně jeho dcery, je to nakonec jedině on, na němž celý film bezpečně stojí.
Jeho tvář, navenek většinou skoro kamenná, je doslova zrcadlem takových pravd, jako že po šedesátce už člověk sám sebe a tudíž ani svůj osud nezmění. Že pohádky o příjemném, aktivním odpočinkem naplněném stáří, nejsou pro člověka, který neměl čas, podmínky ani energii na víc, než plnění zmíněných povinností, ničím jiným než právě jen pohádkami.
Nicholson svou roli zvládá s mistrovstvím velkého klauna, který s jistotou a bravurou překlene i žánrovou nevyrovnanost, jež od psychodramatu přechází do téměř bláznivé komedie. Dojme a zase rozesměje s takovou samozřejmostí, že kapesník užijete na slzy smíchu i pláče, a za žádné z nich se nemusíte stydět.
O Schmidtovi, USA 2002
režie: Alexander Payne, scénář: Alexander Payne a Jim Taylor, kamera: James Glennon. hrají: Jack Nicholson, Kathy Batesová, Hope Davisová, Dermot Mulroney a další