Článek
Tak by se dal sumarizovat úvodní text z trojice plných znění přednášek, které na půdě Boloňské univerzity v loňském roce za italskou spisovatelku s utajovanou totožností přednesla jistá herečka, a samostatné eseje Dantovo žebro, vzniklé pro konferenci o Dantem Alighierim.
V souboru Na okraji (Prostor, 136 stran) se bestselleristka po dříve vydaných Příležitostných nápadech opět chápe příležitosti namísto vyprávění fikce poodhrnout závěs osobitého způsobu uvažování, vnímání hmotného světa a jeho přetváření do prozaických útvarů. Každičký tento proces je přitom pro autorku s víceméně neochvějným respektem čtenářstva nekonečným dilematem. Vyhledává komfortní zónu, avšak i mnohdy chaotické povolení uzdy vlastní obrazotvornosti.
Teprve ve druhé řeči Akvamarín a následném pojednání Příběhy a já sahá do svých konkrétních děl, z nichž vybírá nuance, které je spojují i rozdělují. Právě prostřední část může být významnou přidanou hodnotou pro její příznivce dychtivé neznámých souvislostí. Takovou je třeba paralela dynamického vztahu ikonických postav Lenu a Lily z tetralogie Geniální přítelkyně s reverzní autobiografií Vlastní životopis Alice B. Toklasové od Gertrudy Steinové.
Vše již bylo řečeno a zapsáno, to je další kotva, kterou Ferranteová zasazuje do psaných promluv. S pokorou uznává troufalost domněnky, že přichází s něčím převratným a brilantně zachyceným. Každé slovo je jen posloupností literárního kánonu, byť v rámci odlišných forem a okolností.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Kniha: Na okraji - Elena Ferrante