Článek
Divadlo se v Hronově ale nejen hraje, také se o něm vedou vášnivé, zaujaté i odborné diskuse. Příležitost k tomu poskytují každoroční semináře v čele s takzvaným Problémovým clubem, v němž se zkušení lektoři snaží pojmenovat obecnější otázky a témata na základě zhlédnutých inscenací. V Klubu divadelních rváčů má kdokoli možnost každý večer po skončení divadelního programu až do pozdních nočních hodin vyjádřit svůj názor na jednotlivé inscenace.
Letos přibyla ještě jedna diskusní platforma. Je jí mezinárodní kolokvium (He)art Beats! For Theatre, Srdce bijí pro divadlo. Uspořádalo ho Národní informační a poradenské středisko pro kulturu působící při ministerstvu kultury od roku 1991 ve spolupráci s Národním osvětovým centrem na Slovensku s cílem prozkoumat alespoň některá základní témata spojená s amatérským divadlem.
A tak se na třech přehlídkách věnovaných loutkářství, činohernímu divadlu a tanci, jimiž jsou Loutkářská Chrudim, Jiráskův Hronov a Tanec, tanec v Jablonci nad Nisou, konají kolokvia, jež mají příští rok vyústit ve velkou konferenci pořádanou v Praze s mezinárodní účastí.
Účastníky kolokvia jsou především členové souborů a studenti uměleckých škol.
„Zajímá nás, jakým způsobem se tomu kterému uměleckému oboru daří, jaký je jeho biotop po pandemii, ale také obecně, kam se vyvíjí. Zajímá nás, jak bychom se spolu mohli a měli bavit, abychom si navzájem rozuměli a aby to bylo smysluplné pro všechny, pro profesionály, ale zejména pro ty, kteří amatérské divadlo dělají,“ říká o celé akci Kateřina Klementová z pořádající organizace.
Od pondělí do soboty se tak účastníci kolokvia každé odpoledne potkávají a na základě vstupní přednášky odborného lektora z Česka a Slovenska (na Jiráskově Hronově jsou hosté i ze Srbska a Nizozemska) diskutují o tématech, jakými jsou spolupráce amatérského divadla s profesionálními divadelníky, specifika posouzení amatérských inscenací a práce porot amatérských festivalů, stav amatérského divadla v evropských zemích i uměleckého školství v dramatickém oboru, a v neposlední řadě i stav umělecké kritiky v Česku a na Slovensku.
Nejsou to zdaleka akademicky suchopárné přednášky, ale živé debaty na témata, která amatérské divadelníky opravdu zajímají a s nimiž se v praxi setkávají, ať už je to způsob a forma hodnocení amatérských inscenací anebo samotné vymezení hranice mezi amatérským a profesionálním divadlem a její prostupnost.
