Článek
Viewegh nyní znovu napsal detektivku. I když ne detektivku klasickou, řekněme spíše moderně střižený vícevrstevnatý detektivní příběh s postmoderními prvky.
Tři roviny textu
Případ nevěrné Kláry má celkem rafinovanou a zdařile sklenutou konstrukci. V prvním plánu čteme dobře gradovanou a vtipně pointovanou story stárnoucího soukromého detektivního očka Denise Pravdy, který na žádost slavného spisovatele Norberta Černého sleduje jeho mladičkou dívku Kláru, aby dokázal (anebo vyvrátil) její nevěru.
V další rovině přihlížíme spisovatelově práci na jeho novém románu, shodou okolností nápadně podobného knize, kterou právě držíme v rukou. A konečně ve třetí rovině - a tato rovina zdá se nám nejzajímavější - sledujeme příběh o spalující erotické touze a ničivé žárlivosti.
Blíže k fikci
Salingerovská "krásná ústa, oči zelené" dvacetileté Kláry si podmaní nejprve profesora na škole, kde dívka studuje sinologii, a později i samotného detektiva Pravdu. Pro detektiva jsou následky milostného sblížení fatální, nicméně tím, kdo na konci zjišťuje, že svoji noční můru, svůj osud během románu nedokázal postrčit ani o píď kupředu, je především spisovatel Norbert Černý.
I v nynější knize se Michal Viewegh drží své čtenářsky prověřené spisovatelské rukověti. Znovu má jeho psaní částečně autobiografický charakter (Norbertovi je čtyřicet, učí na Literární akademii, píše svůj dvanáctý román atd.), byť tentokrát má autor o poznání blíž k fikci: figury, které stojí ve středu jeho nynější knihy, ztělesňují svět, ve kterém žijeme, v daleko menší míře, než třeba Kvido a jeho rodina v Báječných létech pod psa nebo s Klausem.
Osvěžující prvky postmoderny
Viewegh je znovu suverénním a dynamickým vypravěčem, autorem silných a spontánních dialogů, rozkročeným mezi ironií a humorem. A u kritiky by mohl získat plus, neboť oproti předchozím titulům jednak umírnil svůj sklon k patosu a sentimentu, které třeba předloňský Román pro ženy posunuly k žánru kýčovité červené knihovny, a také se nyní daleko více soustředí na některé hravé a osvěžující prvky postmoderní literatury: celá kniha je v podstatě románem v románu, svévolnou autorskou hrou s literárními postavami.
Vieweghův Případ nevěrné Kláry sice nepřináší čtenáři žádná hlubokomyslná poselství, jde ale zároveň o text, který to přiznává a nepřetvařuje se. A čte se jedním dechem. O kolika dalších autorech současné české literatury můžeme tohle říci?
Michal Viewegh: Případ nevěrné Kláry
Petrov, Brno 2003, 252 strany, náklad 45.000 výtisků, cena 240 Kč