Hlavní obsah

Nový Don Giovanni cestu do Evropy neukázal

Právo, Radmila Hrdinová

Novou podobu Mozartova Dona Giovanniho nazkoušela Opera Národního divadla v Praze během jarního lockdownu. V přímém přenosu ji ze Stavovského divadla bez diváků vysílala Česká televize v sobotu 24. dubna na programu ČT art.

Foto: Jan Pohribný

Don Giovanni (Pavol Kubáň) prochází dějem bez výraznější podoby.

Článek

Každé uvedení Dona Giovanniho v místě jeho světové premiéry je událostí, či spíše mělo by jím být. Vedení Opery Národního divadla v médiích zdůrazňovalo, že vůbec poprvé v historii inscenování této opery v Národním divadle byl titul svěřen zahraničnímu týmu, švédsko-norskému režiséru Alexanderu Mørk-Eidemovi a německému dirigentovi Karstenu Januschkemu. Budiž, ale nejde přece o to, odkud pocházejí, ale jak si s operou poradí.

Tento Don Giovanni je bůhvíproč zasazen do zákulisí divadla, i když se s tím nikterak významově nepracuje. Postavy se pohybují nejčastěji v nicneříkajících barevných závěsech a kostýmní všehochuti. Jestliže režisér před premiérou v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že chce zbavit titulní postavu výjimečnosti, pak se mu to podařilo tak dokonale, že proslulého svůdce žen připravil o veškeré charisma.

Ani krvavé zranění, jež jeho Giovanni utrží v souboji s Komturem, postavu nijak neozvláštnilo. Pokud se vše mělo odehrát v duchu „carpe diem“, v horečnatém čase vyměřeném Giovanniho brzkou smrtí, pak ani tento výklad nebyl čitelný.

Inscenace tak zůstala jen snůškou nahodilých nápadů od Komtura usazeného na vozíku i v podobě známé sochy Anny Chromy, přes hrabání se v kostýmech vytažených z fundusu až po statování sluhů s mísami kašírovaného ovoce. Postavy spolu většinu času nijak zvlášť nekomunikovaly, Don Ottavio při klíčových zpovědích Dony Anny posedával nezúčastněně u portálu a Mozartovo hudební drama se čím dál tím víc měnilo v kostýmovaný koncert.

V této režii nemělo ani kvalitní obsazení možnost vytvořit živé dramatické postavy. Pro Pavla Kubáně je jeho první Don Giovanni bohužel z velké části promarněnou šancí.

Hudební nastudování i pěvecké výkony není seriózní z televizí zprostředkované podoby posuzovat, nicméně ani po hudební stránce Januschkeho Don Giovanni na první poslech ničím výrazně nepřekvapil.

Po problematické inscenaci Verdiho Rigoletta ze Státní opery, rovněž přenášené televizí, je Don Giovanni další položkou, která vyvolává pochybnosti o tom, že novým vedením avizovaná cesta za evropskou kvalitou Opery Národního divadla se ubírá tím správným směrem a se skutečně kvalitními osobnostmi inscenátorů.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Související témata:

Výběr článků

Načítám