Hlavní obsah

Nová premiéra první dámy geometrické abstrakce

Eva Mansfeldová (1950-2016) bývá nazývána první dámou české geometrické abstrakce. Výstava Nová premiéra, kterou lze vidět v pražské Galerii Nová síň do 10. září, dokazuje, že oprávněně. Návštěvníci na ní uvidí nejen ikonická díla výtvarnice, ale také práce, které mají výstavní premiéru.

Foto: Jan Šída, Právo

Eva Mansfeldová pracuje především s nefigurativními motivy (Město, 1989).

Článek

Autorka bývá esteticky spojována především s bytostnou abstrakcí, nefigurativním malířstvím, ale také s op-artem. Právě díla na pomezí optického umění a čisté geometrické abstrakce mohou návštěvníci galerie v expozici vnímat nejvíce. Slovo vnímat je v tomto případě plně namístě, protože každý vnější pozorovatel musí chtít proniknout jakoby dovnitř, do samotné podstaty díla. Nejde jen o vizuální uchopení celé kompozice, ale o symbolické vstoupení do fantaskní říše i Evy Mansfedlové.

Nejlepší pozvánkou do ní by mohl být olej na plátně z roku 1990 V prostoru. Na dominující bílou plochu umístila tvůrkyně klubko barevných provázků. Seskupila je do oblého tvaru, evokující možná zeměkouli, možná i pestrobarevný květ exotické rostliny. Ovšem díky tomu, že využila prostorové předměty, dá de říct, že obraz vystupuje z jednoduché plochy do okolního časoprostoru.

Podobným způsobem pracuje s vizualitou olej Město (1989). Agresivně expandující aglomeraci vyjadřuje modrošedá šachovnicová plocha, která evokuje pravoúhlé ulice sestavené z prefabrikovaných domů. Okolní přírodu, do které se město nezadržitelně vpíjí, vyjadřují pestrobarevné skvrny. Provazy nalepené na plátno symbolicky svazují obě nepřátelská prostředí do jednoho nedělitelného mikrosvěta.

Čistou geometrickou fantazii představuje obraz Ve středu bytí (1995). Vystačí si s jednoduchými liniemi, horizontálními a vertikálními. Vytvářejí symbol kříže nebo také připomínají dvě cesty, které vytvářejí životní milník. Spirituální symbol vedle toho pozemského, to je podstata tohoto díla. Stejně jako třeba dílo Věž (1995), na němž opět malířka operuje se dvěma ideovými liniemi. Na šedobílém podkladu se skví pestrobarevný hranol. Autorka ho sestavila z horizontálních pestrobarevných linií. Je to pyramida nebo ubíhající koleje směrem k nekonečnému horizontu? Jak s pomyslnou nabídkou Evy Mansfeldové naložíme, to už čeká jen na nás.

Zatímco otec op-artu Victor Vasarely pracoval hlavně s černobílou optickou iluzí, tato malířka k ní přidala další rozměr, tedy skutečnou expanzi do okolního světa.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Galerie Nová síň

Související témata:

Související články

Viadukt jako andělský žebřík ke hvězdám

Pražská Villa Pellé připravila v rámci kulatých narozenin malířky a textilní výtvarnice Zdeny Řehákové, používající umělecké jméno Zdena Šafka, výstavu Hlavy,...

Umění doby, kdy krása byla skutečnou krásou

Tak jako má populární hudba svou vrcholnou etapu v šedesátých letech minulého století, výtvarné umění dosáhlo svého vrcholu na přelomu 19. a 20. století, kdy...

Výběr článků

Načítám