Článek
Vizualizace ukazují vztah knihovny k Hradčanům z velké vzdálenosti, což pro knihovnu vyznívá příznivěji. Jenže většina lidí by ji mohla vidět jen z blízkosti - z ulice Milady Horákové, kde je hmota stavby vzhledem k Pražskému hradu přirozeně mnohem větší. Výsledky mezinárodní architektonické soutěže jsou známy přesně týden. Po prvním překvapení a nadšení z návrhu Jana Kaplického, pro jehož stavby inspirované přírodními tvary se vžilo anglické slovo blob (kapka či hrudka), se ozvaly i skeptické hlasy.
Ředitel Národní galerie Milan Knížák upozorňuje, že stavba je příliš blízko Hradčanům. Také podle historika umění profesora Rostislava Šváchy, předního znalce české architektury, jsou věže Svatovítské katedrály až moc blízko a vzájemná konfrontace podle něj asi nebude nejlepší pro jinak zajímavou Kaplického architekturu.
Dominantní postavení nové knihovny se nelíbí ani tradičně konzervativnímu Klubu Za starou Prahu, přestože návrh považuje za pozoruhodný a velmi neotřelý. Stavba by podle něj výrazně vstoupila do tradičních pohledů jak přes Letenskou pláň od Holešovic k západu směrem k Svatovítské katedrále, tak od Starého Města k Letné.
"Domníváme se, že částečné zmenšení objemu stavby by prospělo jejímu začlenění do místního i celoměstského kontextu," doporučuje klub. Devítipodlažní Kaplického knihovna by měla být vysoká jako Národní divadlo. Relativně malé výšky 48 metrů vzhledem k počtu podlaží dosáhl architekt umístěním skladu pro 10 miliónů knih v podzemí.
Chceme novou dominantu města?
Pražští památkáři nechali rozhodnutí na porotě. Diskuse, jestli chceme mít vedle Hradčan novou, nadto futuristicky vyhlížející dominantu města, se však mohla uskutečnit ještě před vyhlášením soutěže. Národní knihovna oslovila magistrátní odbor památkové péče ještě před jejím vyhlášením a požádala ho o vyjádření. Památkáři, kteří jindy bojují o kdejaké okno v centru, nechali soutěžícím téměř volnou ruku.
"Pokud vím, tak odbor neměl téměř žádné výrazně striktní požadavky na výšku budovy. Jediné větší omezení se týkalo blízkosti vilové zástavby. Tam nesmí stavba překročit výšku čtyř podlaží, ale jinou regulaci nikdo nestanovil. Naprostá většina návrhů v soutěži měla výšku kolem padesáti metrů podobně jako ten od Kaplického, ale byla tam třeba i osmdesátimetrová budova. A velmi zajímavá," řekl Právu člen poroty, architekt Petr Bílek.
Historik umění Karel Holub, který vede na magistrátu odbor kultury, jehož součástí jsou památkáři, řekl Právu: "Osobně si myslím, že mezinárodní komise architektonické soutěže byla složena z renomovaných osobností, které mají široký rozhled a smysl pro souhru moderní architektury a historického města, takže by nám asi nikdo jiný nemohl dát lepší vysvědčení pro hodnocení Národní knihovny."
O realizaci vítězného návrhu se bude teprve rozhodovat. Až vítěz soutěže zpracuje projektovou dokumentaci, bude zahájeno územní rozhodování, které by mělo trvat dva až tři měsíce. Teprve potom může úřad vydat stavební povolení. Podmínkou je kladné rozhodnutí mnoha institucí, například hasičů a hygieniků, ale především zmíněného magistrátního odboru památkové péče. Jeho ředitel Jan Kněžínek zasedal v soutěžní porotě místo primátora Pavla Béma - a hlasoval pro Kaplického.
Stanovisko Národního památkového ústavu, který se k návrhu vyjádří v úterý, není pro magistrátní památkáře závazné. "Jedná se zatím jen o návrh. Vítěz bude projekt dál řešit," dodává porotce Petr Bílek. Možná že kolem projektu nové Národní knihovny se rozvine stejná polemika jako kdysi o skleněném vstupu do Muzea Louvre v Paříži. Tam tehdy velká prosklená pyramida v konfrontaci s barokním dvorem, jak ji navrhl architetkt čínského původu I. M. Pei, vyvolala velké pozdvižení a dnes už je považována za nedílnou součast Paříže jako unikátního města kultury a umění.