Článek
Připomíná moravského jezuitského misionáře Karla Slavíčka, který v roce 1716 vyrazil do Číny a zanechal o tom písemné svědectví. Hubička ho pozorně četl a několikrát ho v knize zmiňuje, nakonec si po dlouhý čas připadal tak trochu jako on.
V Číně víc než kdekoli jinde platí pravidlo: věci jsou ve své podstatě jiné, nežli se navenek jeví. Nic není takové, jak se na první pohled zdá.
Číňané jsou přátelští
Díky jeho přátelským vztahům ke kolegyním Li a Vilmě, příteli Lukášovi, zástupci nejstarší generace bohemistů, který přežil hrůzy kampaně velkého skoku z přelomu 50. a 60. let, jež skončila hladomorem, i kulturní revoluci z poloviny 60. let; díky českým architektům Janovi a Ivaně Bendovým, kteří mají v Šanghaji firmu a zaměstnávají na šedesát lidí, i díky Renatě Greplové, velvyslancově manželce, která dává české lidi „dohromady“, se člověk dozví víc, než mohl tušit.
Číňané jsou přátelští, nikdy se Hubička nesetkal s projevem rasismu tak dobře známým z českých i moravských ulic. Milují jídlo, kdy sedm osm chodů je nezbytností.
Kdo by však čekal toleranci v hromadné dopravě, pozdrav na uvítanou či na odchod, ten by zaplakal. Snad nutnost prosadit se v tak velkém množství lidí podporuje jejich sebestřednost.
Kdo tvrdí opak, bude co nejpřísněji potrestán
Málokterý kritik čínského „komunismu“ tuší, že školství je už od mateřské školky placené. Větší prostředky, kvalitnější škola. A „úprk“ do měst a center. Třeba kolegyně Li se s manželem viděla před dvěma měsíci, ten pracuje ve vzdálenosti 1500 km. O syna se starají jeho rodiče, než si Li pomůže a zajistí byt pro oba. Což se jí také časem podařilo. Ekonomické podmínky života jsou v Číně tvrdé a nesmlouvavé.
Hubička se samozřejmě prošel po kousku čínské zdi, ta má v celku 6700 kilometrů. Ocitl se v Tibetu, v Šanghaji, v rodině u Žlutého moře. A samozřejmě se setkal s redakčním pokynem: vedení s vysíláním nesouhlasí. Nebo s projevem na školení: „Čína je svobodná země, ve které každý může otevřeně vyslovit své názory! Pokud by někdo tvrdil opak, musí počítat s tím, že bude co nejpřísněji potrestán.“
Hubička se samozřejmě prošel po kousku čínské zdi, ta má v celku 6700 kilometrů. Ocitl se v Tibetu, v Šanghaji, v rodině u Žlutého moře. A samozřejmě se setkal s redakčním pokynem: vedení s vysíláním nesouhlasí. Nebo s projevem na školení: „Čína je svobodná země, ve které každý může otevřeně vyslovit své názory! Pokud by někdo tvrdil opak, musí počítat s tím, že bude co nejpřísněji potrestán.“ Kniha je svědectvím z první ruky, poutavě psaným, které by si měl přečíst každý, kdo chce o Číně něco vědět nebo se o ní bavit.
Jiří Hubička: Hledání čínského draka
Radioservis, 199 stran, 299 Kč
