Článek
Vstoupil na tenký led. Rozhodl se pohlédnout na prvních šest let existence kapely očima odborníka a zaujatého „sabbathologa“ i fanouška rocku 60. a 70. let. Zabývá se proto především uměleckou a kulturní hodnotou prvních šesti alb, jež vyšla v letech 1969–1975. Nesoustředí se tolik na okolnosti, za jakých vznikla, byť ani o pikantní postřehy není nouze.
Je to kniha pro nadšence i znalce. Wilkinson ve svých hodnoceních totiž využívá muzikantského slovníku, pro jehož pochopení je třeba znalosti hudební nauky. „Půltónový sestup ze subdominanty do mollové tercie je u Sabbathů už téměř klišé…“ představuje písničku Sweet Leaf z desky Masters Of Reality, a když píše o Changes z alba Vol. 4, konstatuje: „Člověk si snadno představí, jak asi vznikla: po vytvoření základní klavírní figury, která se pohybuje v hráčsky přívětivé tónině C, přesto ve ‚zvráceném‘ a příliš progresivním 6/4 taktu, tedy kulhavém rytmu valčíku…“
Je to kniha pro nadšence i znalce. Wilkinson ve svých hodnoceních totiž využívá muzikantského slovníku, pro jehož pochopení je třeba znalosti hudební nauky. „Půltónový sestup ze subdominanty do mollové tercie je u Sabbathů už téměř klišé…“ představuje písničku Sweet Leaf z desky Masters Of Reality, a když píše o Changes z alba Vol. 4, konstatuje: „Člověk si snadno představí, jak asi vznikla: po vytvoření základní klavírní figury, která se pohybuje v hráčsky přívětivé tónině C, přesto ve ‚zvráceném‘ a příliš progresivním 6/4 taktu, tedy kulhavém rytmu valčíku…“
Je to kniha pro nadšence i znalce. Wilkinson ve svých hodnoceních totiž využívá muzikantského slovníku, pro jehož pochopení je třeba znalosti hudební nauky. „Půltónový sestup ze subdominanty do mollové tercie je u Sabbathů už téměř klišé…“ představuje písničku Sweet Leaf z desky Masters Of Reality, a když píše o Changes z alba Vol. 4, konstatuje: „Člověk si snadno představí, jak asi vznikla: po vytvoření základní klavírní figury, která se pohybuje v hráčsky přívětivé tónině C, přesto ve ‚zvráceném‘ a příliš progresivním 6/4 taktu, tedy kulhavém rytmu valčíku…“Nadto ale zasazuje jednotlivé písně z desek do souvislostí a dění v době rockového boomu. Zajímavě píše o souběžně vycházejících albech Led Zeppelin, Deep Purple nebo Rolling Stones a odkazuje na kulturní a společenské vlivy i faktickou drogovou závislost členů, které hudbu Black Sabbath ovlivňovaly.
Je to kniha pro nadšence i znalce. Wilkinson ve svých hodnoceních totiž využívá muzikantského slovníku, pro jehož pochopení je třeba znalosti hudební nauky. „Půltónový sestup ze subdominanty do mollové tercie je u Sabbathů už téměř klišé…“ představuje písničku Sweet Leaf z desky Masters Of Reality, a když píše o Changes z alba Vol. 4, konstatuje: „Člověk si snadno představí, jak asi vznikla: po vytvoření základní klavírní figury, která se pohybuje v hráčsky přívětivé tónině C, přesto ve ‚zvráceném‘ a příliš progresivním 6/4 taktu, tedy kulhavém rytmu valčíku…“Nadto ale zasazuje jednotlivé písně z desek do souvislostí a dění v době rockového boomu. Zajímavě píše o souběžně vycházejících albech Led Zeppelin, Deep Purple nebo Rolling Stones a odkazuje na kulturní a společenské vlivy i faktickou drogovou závislost členů, které hudbu Black Sabbath ovlivňovaly.
Rat Salad, Black Sabbath, klasická léta 1969–1975 je přesně ta kniha, jež k všeobecně známému přidává kapky informací, které dotvoří celistvý obraz o kapele. Jde do odborné hloubky.
Paul Wilkinson: Rat Salad, Black Sabbath, klasická léta 1969–1975 vydal BB Art, překlad Jaroslava Kočová, 278 stran, 249 Kč