Hlavní obsah

Norská zpěvačka Aurora: Díky hudbě mohu obejmout planetu

Právo, Šárka Hellerová

Norská hudebnice Aurora poprvé okouzlila návštěvníky festivalu Colours of Ostrava před dvěma lety, jen čtyři měsíce po vydání debutového alba All My Demons Greeting Me As a Friend. Ráda vzpomíná na to, jak početné publikum ji v areálu Dolních Vítkovic uvítalo. Letos se na festival do Ostravy vrátí podruhé v roce, kdy se očekává vydání její druhé desky.

Foto: archív umělkyně

Aurora míří do Ostravy

Článek

V dubnu ho předznamenala povedeným singlem Queendom. Jednadvacetiletá umělkyně v rozhovoru pro Právo říká, že se díky úspěchu zvětšil její svět a užívá si pocit, že ji její hudba přesahuje.

Na Colours of Ostrava budete koncertovat už podruhé. Užíváte si, že už pro vás některá místa na turné nejsou nová a že se vracíte za publikem, které už vás zná?

Ano, to je příjemné. Na Colours of Ostrava, kde jsem vystupovala před dvěma lety, si dobře pamatuji. Čekalo nás tam totiž nejvíce lidí, pro které jsem do té doby hrála. Bylo to kouzelné, na ten festival nezapomenu. Jsem upřímně nadšená, že si tam koncert brzy zopakuji.

Pamatuji si, že jsem vás tehdy trochu litovala, protože panovala vedra a o vás už bylo známo, že nesnášíte horko.

To je pravda. Jsem spíš polární liška nebo lední medvěd. Nebo upír, sluneční paprsky si neužívám. Nejradši bych se přes léto schovala v temné jeskyni. To ale nejde, a tak nasazuji všechny zbraně – vysoký UV faktor a slunečník. Kdykoli to jde, schovám se do stínu.

Foto: Jaroslav Špulák, Právo

Zpěvačka Aurora byla dojatá z diváků.

Uplynuly tři roky od vydání vašeho prvního EP Running With the Wolves, dva roky od debutového alba All My Demons Greeting Me As A Friend. Jste spokojená s tím, jak se vaše kariéra vyvíjí?

Moc si ty změny neuvědomuji. Mám pocit, že se dějí velmi pomalu. I když si uvědomuji, že to není zas tak dlouhá doba, pro mě jako hlavního aktéra jde o přirozený vývoj. Ale když se kouknu s odstupem, je pravda, že můj život je nyní úplně jiný než dřív. Jsem neustále na turné, skládám písně nebo točím videoklipy. A publikum stále roste. Mám pocit, že se zvětšil můj svět, a to je hezké. Předtím byl malý, obývala jsem jen jeho malou část.

Co vás na tom větším světě nejvíc těší?

Je magické, když vidíte, jaký má vaše hudba dopad. A to na lidi v různých zemích po celém světě. Mám pocit, že má muzika je svým způsobem větší než já. Představuji si to, jako by se mi prodloužily paže a já mohla díky hudbě obejmout celou planetu. Díky tomu jsem šťastná.

Vybrala jste si po vydání prvního alba nějakou tvůrčí pauzu, nebo jste hned začala pracovat na další desce, která má vyjít letos?

Začala jsem hned. Když něco dokončím, pustím to z hlavy a posunu se k dalšímu úkolu. Do nových písní jsem se pustila ihned a od začátku jsem měla jasnou představu, jak budou znít. Měla jsem plán. A v lednu jsem vyrazila do Francie, abych tam na desce intenzivně pracovala. Nyní už ho dáváme finálně dohromady.

O prvním albu jste řekla, že nejtěžší bylo určit okamžik, kdy bylo doopravdy hotové a není už co měnit. Poznala jste tentokrát snáz, kdy jsou písně hotové?

Podle mě nejsou doopravdy nikdy hotové. Nikdy je nedokončím. Je to opravdu těžké, jako s dětmi. Nejsou hotové, když se narodí, nebo když dospějí. Ale v nějakou chvíli je pustíte do světa. Pořád je to pro mě nejsložitější okamžik. V tu chvíli se mi láme srdce, ale zároveň je to hezký moment.

Říkáte, že jste velkou část alba vytvořila ve Francii. Vznikly některé písně i u piana, které stojí u vás doma v Norsku u okna s výhledem na fjord? U něj jste složila většinu písní na váš debut.

Tentokrát jsem tam pracovala daleko méně, protože nejsem často doma. První album odráželo mé dospívání. Když jsem na něm pracovala, teprve se ze mě stávala umělkyně. Nyní jsem trávila hodně času na cestách, a to mě ovlivnilo. Mám pocit, že v těch písních je slyšet, v jakém prostředí vznikaly. Mají různou energii. Ale když doma jsem, pořád tam hrozně ráda skládám. Je to pro mě nejkouzelnější místo.

Foto: Lucie Levá

Aurora přijela z Norska.

Kolik nových písní od vás už v červenci na Colours of Ostrava uslyšíme?

Myslím, že docela dost. Odhaduji, že tak pět. Baví mě tohle období, kdy se pomalu připravuji na to, že album vyjde. Už se těším, jsem netrpělivá. Vlastně už se nemůžu dočkat, až se vrhnu na další písně. Mám zvídavé období a chystám se vyzkoušet všechno možné.

Já se zase nemůžu dočkat písně, která bude na novém albu osmá. O té opakovaně v rozhovorech říkáte, že je nejosobnější, aniž byste vyzradila jakékoli další detaily.

Vidíte, ta zrovna vznikla doma u mého piana.

Na letošní rok údajně chystáte environmentální projekt. Váže se nějak k novému albu?

Váže se ke všemu, co budu letos dělat. Rozhodně je propojený s novým albem, ale i koncerty a možná s některými videoklipy. Nechci lidi nijak mentorovat, ale chtěla bych, aby vnímali přírodu. Mám o ni starost. Je to naše matka. Chtěla bych jí nějak pomoci.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Související témata:

Výběr článků

Načítám