Nobelovu cenu za literaturu dostala Němka Herta Müllerová

Prozaička, esejistka a překladatelka Müllerová se narodila v Rumunsku v roce 1953. Literaturu vystudovala na temešvárské univerzitě a pracovala jako učitelka. O práci ale přišla poté, co odmítla spolupráci se Securitate (rumunská komunistická policie).

Debutovala v roce 1982 sbírkou povídek Niederungen (Údolí), kterou zasadila do prostředí malé rumunské vesnice obývané německou menšinou, z níž sama pocházela. Tehdejší rumunský režim knihu okamžitě zcenzuroval. V nezkrácené verzi vyšla o dva roky později v západním Německu, kam byla propašována.

Debutovala v roce 1982 sbírkou povídek Niederungen (Údolí), kterou zasadila do prostředí malé rumunské vesnice obývané německou menšinou, z níž sama pocházela. Tehdejší rumunský režim knihu okamžitě zcenzuroval. V nezkrácené verzi vyšla o dva roky později v západním Německu, kam byla propašována.

Ve vlasti vydala ještě knihu Drückender Tango (Tísnivé tango). Následoval ale zákaz publikování kvůli její kritice vlády rumunského diktátora Nicolae Ceaušeska. Obavy z tajné policie ji nakonec přiměly, aby v roce 1987 se svým tehdejším manželem, spisovatelem Richardem Wagnerem, odešla do Německa. V současnosti žije v Berlíně.

Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly podle údajů na internetu přeloženy do 24 světových jazyků. Čeština mezi nimi podle dostupných informací není.

Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly podle údajů na internetu přeloženy do 24 světových jazyků. Čeština mezi nimi podle dostupných informací není.

Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly podle údajů na internetu přeloženy do 24 světových jazyků. Čeština mezi nimi podle dostupných informací není. Českou republiku však několikrát navštívila. V roce 1999 se zúčastnila pražského festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera.

Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly podle údajů na internetu přeloženy do 24 světových jazyků. Čeština mezi nimi podle dostupných informací není. Českou republiku však několikrát navštívila. V roce 1999 se zúčastnila pražského festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera.

Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly podle údajů na internetu přeloženy do 24 světových jazyků. Čeština mezi nimi podle dostupných informací není. Českou republiku však několikrát navštívila. V roce 1999 se zúčastnila pražského festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera. Šestapadesátiletou rodačku z Rumunska akademie podle agentury AP označila za autorku, která se ve svém díle soustřeďuje na poetičnost a otevřenost prózy a líčí pocity odcizení. Je teprve dvanáctou ženou v historii, která Nobelovu cenu za literaturu obdržela.

Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly podle údajů na internetu přeloženy do 24 světových jazyků. Čeština mezi nimi podle dostupných informací není. Českou republiku však několikrát navštívila. V roce 1999 se zúčastnila pražského festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera. Šestapadesátiletou rodačku z Rumunska akademie podle agentury AP označila za autorku, která se ve svém díle soustřeďuje na poetičnost a otevřenost prózy a líčí pocity odcizení. Je teprve dvanáctou ženou v historii, která Nobelovu cenu za literaturu obdržela.

Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly podle údajů na internetu přeloženy do 24 světových jazyků. Čeština mezi nimi podle dostupných informací není. Českou republiku však několikrát navštívila. V roce 1999 se zúčastnila pražského festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera. Šestapadesátiletou rodačku z Rumunska akademie podle agentury AP označila za autorku, která se ve svém díle soustřeďuje na poetičnost a otevřenost prózy a líčí pocity odcizení. Je teprve dvanáctou ženou v historii, která Nobelovu cenu za literaturu obdržela. Vedle zisku prestižního ocenění si laureátka odnese deset miliónů švédských korun (zhruba 25 miliónů Kč). Diplom, zlatou medaili a peněžní odměnu převezme spolu s ostatnímu letošními držiteli 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Loni Nobelovu cenu za literaturu získal francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio.

Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly podle údajů na internetu přeloženy do 24 světových jazyků. Čeština mezi nimi podle dostupných informací není. Českou republiku však několikrát navštívila. V roce 1999 se zúčastnila pražského festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera. Šestapadesátiletou rodačku z Rumunska akademie podle agentury AP označila za autorku, která se ve svém díle soustřeďuje na poetičnost a otevřenost prózy a líčí pocity odcizení. Je teprve dvanáctou ženou v historii, která Nobelovu cenu za literaturu obdržela. Vedle zisku prestižního ocenění si laureátka odnese deset miliónů švédských korun (zhruba 25 miliónů Kč). Diplom, zlatou medaili a peněžní odměnu převezme spolu s ostatnímu letošními držiteli 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Loni Nobelovu cenu za literaturu získal francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio.

Rozhodnutí poroty překvapilo sázkové kaceláře, které Müllerové nedávaly velkou šanci. Podle britské sázkové kanceláře Ladbrokes, kterou cituje agentura Reuters, měl např. spisovatel Amos Oz šanci 4/1. Velké naděje vkládaly také do alžírské prozaičky Assie Djebarové. Mezi favority patřili i Američani Philip Roth a Thomas Pynchon.