Článek
Milan Kundera byl údajně několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Vždy 10. října ji uděluje žijícím osobnostem Královská švédská akademie věd. Nominace ale zveřejňuje až po padesáti letech.
Kundera, Vaculík a Seifert
Kundera je tak v pomyslném klubu spisovatelů, jejichž věhlas měl a má globální charakter, přesto zůstali bez ocenění onou tajemnou švédskou komisí. Jsou mezi nimi třeba Virginie Woolfová, James Joyce, Franz Kafka, George Orwell, Marcel Proust nebo Lev N. Tolstoj.
„Od devadesátých let jsme Kunderu opakovaně nominovali, ale naše nominace, jak známo, zůstaly bez odezvy,“ sdělila Právu Dana Mojžíšová, tajemnice českého PEN klubu.
Potvrdila, že horkým kandidátem byl Kundera v době, kdy cenu dostal Jaroslav Seifert. Jeden z nejplodnějších českých básníků byl oceněn v roce 1984.
„Cena přišla příliš pozdě. Příliš pozdě pro český lid, který byl ponížen. Příliš pozdě na českou poezii, jejíž velká epocha už dávno skončila,“ reagoval Kundera v roce 1985 pro americký list The New York Times na otázku, jestli si Seifert cenu zasloužil.
„Podle článků v českém tisku podchyceném v databázích České literární bibliografie v roce 1991 Obec spisovatelů nominovala na Nobelovu cenu Milana Kunderu a Ludvíka Vaculíka.
V roce 1984 byl údajně Jaroslav Seifert nobelovským výborem vybrán v konkurenci s Milanem Kunderou; Milan Uhde má ve svých vzpomínkách, že na začátku osmdesátých let podepsal, spolu s dalšími autory z okruhu literárního disentu, nominaci Seifertovu. Kundera tak byl zřejmě nominován z Francie, ze světa,“ doplnil člen výboru PEN klubu a literární vědec Pavel Janáček.
Seifert do Švédska nejel
„Tehdy se na různých zasvěcených místech šuškalo, že jsou na Nobelovu cenu za literaturu dva kandidáti: významný africký spisovatel a Milan Kundera. Jenže my jsme to nevěděli, konkrétně ani já, ani Jiří Gruša. Václav Havel nám na jednom setkání zakázaných spisovatelů předložil petici přimlouvající se za to, aby Nobelovu cenu dostal Jaroslav Seifert,“ řekl před čtyřmi lety serveru Info.cz Kunderův přítel Milan Uhde.
„Seifert si ji jistě zasloužil. Existovala však zřejmě a pochopitelně i politická ambice a vyhlídka, že laureát Seifert promluví ke světu a řekne, k jakému tažení proti kultuře dochází v jeho zemi. Naproti tomu byla obava, podle mě zcela neoprávněná, že Milan Kundera ve stejné situaci zejména o disidentech pomlčí, protože byl k disidentsky zaměřené angažované literatuře kritický,“ pokračoval Uhde. Třiaosmdesátiletý Seifert cenu ve Stockholmu osobně nepřevzal, tou dobou už ležel v nemocnici.
Česko (myšleno tzv. etnicky, tedy národostně - pozn. red.) má celkově dvě Nobelovy ceny, tu za chemii obdržel roku 1959 Jaroslav Heyrovský. Od roku 1904 na ni byli navrhováni spisovatelé Josef Škvorecký, Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Jaroslav Vrchlický, Otokar Březina, Alois Jirásek a sedmkrát Karel Čapek.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Žert - Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí - Milan Kundera, Směšné lásky - Milan Kundera
