Hlavní obsah

Nizozemský houslista André Rieu: Jediný král valčíků je Strauss

Právo, Šárka Hellerová

Po roce se do Prahy vrátí nizozemský houslista, skladatel, aranžér a dirigent André Rieu. S doprovodným Johann Strauss Orchestra, který kromě skladeb rakouského skladatele hraje i další díla, vystoupí 22. května v O2 areně.

Foto: Universal Music

André Rieu je na hudební scéně od roku 1978.

Článek

Dnes není výjimkou, že se koncerty klasické hudby konají ve velkých arénách. Nechybí vám v nich atmosféra tradičních koncertních síní?

Upřímně, vůbec mi nechybí. Před lety jsem v nich hrál často a pro tradiční koncerty jsou fantastické. Ale jsou pro mě už příliš malé. Minulý rok nás na koncertu v Praze uvítalo jedenáct tisíc lidí. Pro ně potřebujeme velkou halu. Ani scéna a projekční plátna by se nevešly.

Doufám, že naše hudba dá lidem zapomenout, v jakých prostorách se nacházejí. Atmosféra na mých koncertech je také daleko zábavnější než na koncertech v historických sálech. Lidé se cítí uvolněně, zpívají s námi, tancují a tleskají do rytmu.

Stává se klasická hudba přístupnější širšímu publiku?

V to doufám.

Jste titulován Králem valčíků. Je to pro vás omezující?

Ano i ne. Jediným opravdovým králem valčíků je Johann Strauss. Ale jsem tím polichocen. Myslím, že lidé rádi dávají všemu nálepky. Miluju Straussovu hudbu a Na krásném modrém Dunaji je součást každého mého koncertu. Zároveň ovšem platí, že hrajeme daleko pestřejší hudbu. Operu, operetu, muzikál i hudbu z filmů. Letos je s námi na turné těleso Berlin Comedian Harmonists a hraje několik úžasných melodií z dvacátých a třicátých let.

Co na Straussovi obdivujete?

Neřekl bych, že jsem na něj přímo zaměřený, ale ano, hrál v mé kariéře velkou roli, protože obdivuji jeho valčíky. Můj otec byl dirigent a chodili jsme na jeho koncerty. Jeden večer zahrál po Beethovenovi a Mahlerovi jako přídavek Na krásném modrém Dunaji. Bylo to magické. Viděl jsem, jak se lidé smějí. Atmosféra se změnila.

Uvědomil jsem si, jak je to mocná hudba. V dobrém valčíku vždy najdete radost i melancholii, lásku i smutek. Je to zrcadlo života. To vidím každý večer, když se publikum zvedne a dá se do tance. Ale jak jsem již zmínil, nehrajeme jen valčíky. Pro mě hudba nemá hranice.

Je Strauss váš nejoblíbenější skladatel?

Rozhodně.

Hrajete na koncertech i nějakou současnou hudbu, nebo se opíráte jen o staré mistry?

Hrajeme i současnou hudbu, ale nikoli tu klasickou. Spíš pop. V roce 2013 jsem nahrál album skladeb od skupiny ABBA. Mé nové album Love in Venice obsahuje písně Azzurro, Volare a That’s Amore. Vedle toho jsou skladby od Strausse a Offenbacha. Vystupoval jsem na pódiu s Jermainem Jacksonem, DJ Ötzim nebo Trinim Lopezem.

Záleží mi opravdu jen na melodii. Když se dotkne mého srdce, dotkne se i vašeho. Nezáleží, jestli je to starší nebo nová hudba.

Mají si lidé před vaším koncertem připomenout taneční kroky?

Není třeba brát lekce, ale kdokoli rád tančí, je při Modrém Dunaji zván. Ať vstane a zatančí si. Jde o to, strávit společně fantastickou noc. Publikum a my. Vždy hodně mluvím a snažím se lidi zapojit. Tajemství tkví v komunikaci. Otevřeme vám všem svá srdce.

Prahu jste už navštívil. S čím si ji spojujete?

Byl jsem u vás loni a byl jsem hluboce zasažen krásou města i vřelostí lidí.

Architektura města je fascinující a doufám, že u vás jednou budu moci strávit víc času.

Může se Vám hodit na službě Firmy.cz:

Výběr článků

Načítám