Článek
Nohavicovy skladby, vycházející přirozeně ze slovanské melodiky, na desce přijaly určitou výrazovou tvrdost, kterou jim razantně vtiskla nizozemština. Přesto neztratily na svém půvabu, takové prostě ve svém základu jsou. Kometa (nizozemsky Komeet), Těšínská (Teschen), Až mě zítra ráno v pět (Vijf uur in de ochtend), Starý muž (Oude man), Mám jizvu na rtu (Schrammetje) a další mají na Meijerově desce stále tu příjemnou přilnavost, kterou v Čechách známe z originálů.
„V listopadu 2009 jsem vystupoval na festivalu OPPA ve Varšavě,“ píše v bookletu alba Meijer. „Vyrazili jsme tam z Nizozemska s mou partnerkou Diete Oudesluijs. Na festival přijeli vlakem také moji hudební přátelé z Petrohradu, akordeonista Sergej Šurakov a basista Michail Ivanov. Poprvé jsem tam také slyšel ostravského písničkáře Jaromíra, nebo Jarka, Nohavicu. Zaujal mě. Jeho album Divné století nás doprovázelo na zpáteční cestě. Pouštěli jsme si ho pořád dokola.“
Před několika lety byl nizozemský písničkář také na Nohavicově koncertu v amsterdamském Melkwegu, kde většinu posluchačů tvořili Češi žijící v Nizozemsku. Překvapilo jej, že téměř všechny písničky zpívali spolu s českým folkařem.
„Byl jsem v kontaktu s Frankem Viehwegem z Berlína, který se zabýval překlady a úpravami Nohavicových písní do němčiny za pomoci rodilých mluvčích z Polska a České republiky. To byl impulz k překladu dalších písní do nizozemštiny a němčiny. Důležitým zdrojem inspirace se stal Leszek Berger z Varšavy, který také poskytl podklady,“ pokračuje Meijer.
Celá aktivita nakonec vyústila ve vznik alba Komeet. Meijer se v překladech textů držel toho původního a nehodlal se od něho obsahem vzdálit. Usiloval přitom o to, aby všechny texty byly „skutečně nizozemské“.
„Proč zrovna čeština? Co poutá německo-nizozemského zpěváka k této zemi? Můj otec začal vedle své práce kalvinistického pastora studovat slovanské jazyky. Jeho hlavním oborem byla ruština, češtinu si vybral jako vedlejší jazyk,“ vysvětlil Meijer.
„Později jsem získal jeho česko-německý slovník ze třicátých let. Vždy jsem se také cítil velmi spjat s Václavem Havlem, a to nejen proto, že mám narozeniny ve stejný den. Jeho smýšlení je mi velmi blízké, například že svou zemi můžeš milovat jen tehdy, když miluješ všechny země. Tohle motto by mělo být součástí evropské tradice. Naštěstí je mnoho Evropanů, kteří to cítí stejně,“ dodal.