NightWork: Jít k volbám bylo jako pít coca-colu

Baví je provokovat. Ve svých hudebních klipech opěvují včelku Máju nebo se mezi sebou líbají. Žerty, šprýmy, ironie a satira z nich přímo sálá. Není se čemu divit. Tři ze členů kapely jsou herci. Kytarista Jakub Prachař, pianista Jan Maxián a zpěvák Vojta Dyk.

Herecké trio doplňuje František Soukup, který svými tanečními kreacemi přivádí publikum v úžas. Na basu hraje Jakub Antl a za bubny je Ondřej Sluka.

Když ve svém stylu „discofunky“ nově nazpívali Gottovu Včelku Máju anebo bez obalu zpívali do světa Jsem teplej, bylo jasné, že má hudební scéna o zábavu postaráno. A právě tenhle odlehčený styl využili před volbami. Ostatně nebylo to poprvé, co se ve veřejném dění angažovali. Třeba korupci na pražském magistrátu NightWork kritizovali v minulosti už několikrát.

„S výsledky voleb jsme vcelku spokojeni. Myslím, že k nim šli ti voliči, kteří o tom, koho a proč volit, přemýšleli,“ prohlásil zpěvák NightWork, čtyřiadvacetiletý Vojtěch Dyk. Další provokace? Kapela se dušuje, že tentokrát svou předvolební agitku mysleli vážně. V povedeném klipu situovaném do české hospody, kde se povalují znudění štamgasti, tihle kluci narození mezi lety 1980 a 1985 vysvětlovali lidem, proč je třeba jít k volbám a poslat volební lídry, kteří zklamali, do politického důchodu.

Zdá se, že se jim to povedlo. I sociologové se shodují, že předvolební výzvy a klipy na sociálních sítích, jako je třeba facebook, tentokrát beze zbytku zafungovaly a do výsledků voleb zasáhly. Jen pro ilustraci: hospodskou odrhovačku kapely NightWork „Vyměňte politiky“ na nápěv Werichovy Babičky Mary zkombinované s Vltavou zhlédlo na internetu za pouhých 5 dnů 65 tisíc lidí.

„Mladým lidem někdo namluvil, že jsou konzumní a o dění kolem sebe se příliš nezajímají. Myslím, že volební účast dokázala, že tomu tak úplně není,“ myslí si Jakub Prachař.

František Soukup ho doplňuje: „Jestli jsme k ní přispěli i my, tak je to jen dobře. Záměr to byl. Mám z toho radost a doufám, že nás nové strany, kterým byla projevena důvěra, nezklamou. Co jsme si přáli, se stalo. Voliči dali najevo, že toho mají dost. A to, co jsme udělali my, je jediná forma revoluce, kterou v demokratickém státě můžeme předvádět. Jestli se to bude opakovat, tak doufám, že příště dojde i na kolty a bambitky. A na defenestrace!“

Ostatně k té už jednou vybízeli. Proti poměrům na pražském magistrátu a systému financování kultury v Praze se letos v únoru sešla demonstrace s názvem pražská defenestrace. NightWork byli u ní.

„Myslím, že kdybychom šli do tendru a osm magistrátních úředníků si mělo vybrat, jestli budeme hrát nebo ne, všech osm se postaví a zařve: NightWork? Nikdy! Nichtwork,“ směje se František Soukup. „Ale zase jsme rádi, že nás na magistrátu znají,“ doplňuje ho Jan Maxián.

Když někdo něco udělá špatně, tak by za to jednoduše měl být potrestán, shodují se. „Dokud někdo za to nebude zavřenej, nic se nezmění. To se týká třeba projektu Opencard. Za to měl Pavel Bém chodit po Borech a ne po horách. A dokud se tohle nestane, tak lidi budou pořád skeptičtí,“ hájí postoj kapely Jakub Prachař a dodává: „V tlaku budeme pokračovat. Blíží se nám křest desky, ale také komunální volby…“

Vystudovaný politolog a zpěvák a tanečník kapely František Soukup zase doufá, že se negativní společenská nálada v Česku změní. Jak se vlastně syn muzikantských rodičů ke studiu politologie dostal?

„Byl to omyl, kterému se divím i já sám. Chtěl jsem ale dělat něco, co by mě rozvinulo,“ vysvětluje. „Jako dítě jsem byl po vzoru mého otce dost neukázněný student. Ale po gymplu jsem si uvědomil, že nechci mít jen maturitu, protože za 20 let by mně to mohlo být líto. Navíc mám děvče, které je z rodiny, kde mají všichni vysokoškolské tituly a bez něj by mě nepřijali. No a já jsem dost podpantofláč.“

Muziku prý nešel studovat proto, že nikdy nechtěl být profesionální hudebník a hrát ve filharmonii. „Mě baví dělat písničky. A k písničkám potřebujete jen partu kamarádů, co rádi chlastají.“

I partnerka kytaristy Jakuba Prachaře, herečka Martha Issová, před volbami apelovala zejména na mladé, aby „přemluvili bábu“. S klipem „Vyměňte politiky“ kapely NightWork, který byl součástí stejnojmenné výzvy, kterou podpořili také Aňa Geislerová, Viktor Preiss, Aneta Langerová, Marta Kubišová či David Koller, však klip herečky Marthy Issové neměl nic společného. Na známé tváře, které se netajily tím, že něco chtějí změnit, veřejnost zareagovala pozitivně.

„Mám ale trochu obavy, na jak dlouho,“ je trochu skeptický zpěvák kapely Vojta Dyk. „Nedávno jsme s Marthou seděli v jednom baru a přišli tam dva lidi, co nám řekli, že bábu skutečně přemluvili. Že jeli do Olomouce a povedlo se jim to. Babičky volily pravici. A jedním dechem dodali: ,Ale co dál?‘ Že jako splnili tu povinnost, ale už je to zase nanic, protože ti nahoře si to zas udělají podle svého.

Je pravda, že trend byl jít k volbám. Ale jsem zvědav na ty komunální. Jestli se lidi začnou zajímat o politiku i dlouhodobě. Předvolební výzvy neměly za cíl říct, jen pojďte k volbám, ale spíš dbejte na to, aby politici dělali to, co chcete vy. A ne abyste vy dělali to, co chtějí oni,“ zamýšlí se Vojta Dyk.

„V minulých ročnících bylo pro mladé lidi jít k volbám nudné. Ale letos asi začali vnímat, že to není ztráta času. A že tu jsou lidi, co jsou známí a mají zájem něco změnit. Jít k volbám bylo něco jako pít coca colu. Mladí to přijali za své.“

Vojtu Dyka s partnerkou Jakuba Prachaře Marthou Issovou pojí přátelství. I tuhle okolnost využili k jedné ze svých mystifikací. Kdysi prohlásili, že žijí ve třech… Což po klipu k písni Globální oteplování, kde se Prachař s Dykem líbají, znělo celkem logicky. Ovšem pouze v logice kapely NightWork. V témže duchu kapela navrhuje, že kdyby bylo nejhůř, mohli bychom po vzoru Řecka, které rozprodává své ostrovy, prodat třeba Brno. Nebo Prahu, ale jen od Karlína doprava.

Na podzim chystají vydání nového CD Tepláky aneb Kroky Františka Soukupa. Podobně jako u hitu Včelka Mája, který oblékli do nového hávu, se i tady chystají oprášit některé staré hity. „Ta doba přinesla mnoho fajn muziky a byla by škoda na to zapomenout,“ připomíná František Soukup. „A proč tepláky? Inu když jsme byli malí chlapci, všichni jsme si v nich lebedili!“

„Byly praktické,“ skáče mu do řeči Jakub Prachař. „A neprodyšné, což znamenalo, že v nich nebyla ani zima, ani teplo. Snad ani nepromokly, dobře se praly a málokdo ví, že kdo si vezme tepláky, stane se slušnějším člověkem. Chystáme proto i vlastní značkovou kolekci tepláků, na které snad už konečně zbohatneme!“