Neznámá žena pod sochařem. Vědci odkryli na obrazu Pabla Picassa spodní vrstvu

Od 14. února do 26. května letošního roku bude Portrét Mateua Fernándeze de Sota zpřístupněn návštěvníkům v Courtauld Gallery v Londýně na výstavě Goya to Impressionism. Masterpieces from the Oskar Reinhart Collection. Jsou na ní díla ze sbírky Švýcara Oskara Reinharta.

Picasso je považován za jednoho z největších umělců dvacátého století. V květnu roku 1901, když mu bylo devatenáct, přijel ze Španělska do Paříže na svou první výstavu ve městě. Začala v galerii obchodníka s moderním uměním Amboise Vollarda následující měsíc a on pro ni vytvořil řadu děl v impresionistickém stylu.

Ještě v témže roce namaloval obraz Portrait of Mateu Fernández de Soto. Ztvárnil na něm svého přítele, sochaře de Sota. Bylo to v době, kdy začal měnit svůj umělecký styl. Ten nový byl více ponurý a na obrazech převládaly tóny modré barvy.

Jeho takzvané modré období bylo částečně inspirováno sebevraždou kamaráda, španělského malíře a básníka Carlese Casagemase v únoru 1901. Picasso převzal po jeho skonu byt, v němž Casagemas v Paříži žil, a zřídil si v něm ateliér.

Mladý španělský sochař Mateu Fernández de Soto přijel do města na podzim roku 1901 a ubytoval se v ateliéru u Picassa. Právě tam vznikl jeho portrét. Za de Sotem je na něm na stěně obraz, jeden z těch, na němž Picasso zachytil Casagemasův pohřeb.

V procesu přípravy londýnské výstavy odborníci z Courtauld Institute of Art upozornili na neobvyklé tahy štětcem na obrazu, které vynikly v závislosti na úhlu dopadu světla. Jak vysvětlil zástupce ředitele muzea Barnaby Wright v rozhovoru pro CNN, naznačovaly, že se něco skrývá pod povrchem. A tak po dohodě s majitelem obrazu padlo rozhodnutí podrobit práci podrobné analýze.

Výsledky předčily očekávání. Díky moderním technologiím bylo zjištěno, že pod vrstvou barvy je portrét ženy. „Vynořila se nám doslova před očima, kousek po kousku,“ oznámil Wright.

Zatím se nepodařilo zjistit její identitu, ale podle odborníků to mohla být malířova přítelkyně, milenka nebo jedna z jeho tehdejších modelek. Picasso pak nevybělil plátno a postavu svého přítele namaloval přímo na ni.

„Jedna postava se vynořuje ze druhé, přeměňuje se jedna v druhou,“ dodal zástupce ředitele muzea s tím, že předešlá malba na plátně byla vytvořena jen o několik měsíců dříve, než začal Picasso maloval de Sota.

Studie přitom ukazuje, že Picasso přemaloval plátno nejméně třikrát. Důvodů pro toto řešení může být mnoho. Nejpravděpodobnější variantou je, že neměl prostředky na nákup nových materiálů.

V té době mu bylo devatenáct let a jeho kariéra teprve začínala. Nejspíš obětoval jeden ze svých obrazů, aby mohl vytvořit další, jehož existence pro něj byla v tu chvíli důležitější. Je ale rovněž možné, že šlo o experiment, který je pro jeho tvůrčí proces typický.