Článek
V případě nejnovějšího románu Jo Nesbøa Nůž (Kniha Zlín, přeložila Kateřina Krištůfková, 582 stran), už dvanáctého v řadě, lze odpovědět jednoznačně kladně. I když osudy řady hlavních postav souvisejí s předcházejícími knihami. V příběhu se znovu objevuje lidská kreatura Svein Finne, kterého policista Harry Hole nejenže postřelil, ale i dostal do kriminálu. Za osmnáct znásilnění vyfasovala tato sadistická zrůda dvacet let vězení. Přitom zdůrazňovala, že v žádném případě nešlo o znásilnění. „Hlas přírody“ prý stojí nad pozemskými zákony.
Jenomže čas letí jako zběsilý a najednou byl na svobodě. A čtenář se hned dozví, že na svázanou ženu s děsem v očích vytáhl jeden ze své sbírky nožů. Než mu onen policista změnil život, měl jich šestadvacet.
Obal knihy
Už stárnoucí a s alkoholem stále zápasící Hole se probudí s třeštící hlavou vedle mrtvoly. Je celý od krve a nemá ponětí, co se vlastně stalo. Mohl by spáchat starý, přestože svérázný kriminalista zločin? To je jedna z mnoha otázek, které před čtenáře i novou šéfku osloského oddělení vražd Katrine Brattovou a její spolupracovníky autor staví.
Jde o jeden z nejtemnějších Nesbøových románů. Jeho hrdina ovládá umění zmizet, což jemu i autorovi nabízí řadu možností. Podle literární kvality je nutné ocenit, že Nesbø dospěl ke skutečnému vrcholu své tvorby v žánru krimirománu.