Článek
Režisér Botond Püsök představil svou dokumentární novinku Nepříjemně blízko na festivalu Jeden svět, který na mnoha místech v Česku pokračuje do 2. dubna.
Téma, které hodlá nejen v Rumunsku pořádně otevřít k veřejné diskusi, je sice náročné, ale Püsökovi se podařilo zvolit dobře stravitelný a chytrý způsob, jakým nám citlivě předkládá intimní portrét ženy chycené v pasti systému i vlastních omezených možností.
„Filmařinu jsem studoval šest let, ale přesto mě to nepřipravilo na tohle natáčení, které bylo jedno z nejtěžších, které jsem kdy zažil,“ přiznal režisér v diskusi po pražské projekci.
„Když mi Andrea poprvé řekla o svém příběhu, dokázal jsem natáčet teprve až po roce a půl. Potřeboval jsem téma zneužívání dětí pochopit. Diskutoval jsem s odborníky, načetl jsem si knížky, setkal jsem se s dalšími oběťmi, nakoukal jsem si filmy. Snažil jsem se najít zejména ty rumunské a maďarské. Zjistil jsem ale, že v Rumunsku o tomto tématu nevznikl jediný celovečerní film, přitom je to v Evropě země s nejvyšším počtem zneužívání dětí,“ dodal.
Andrea je herečka, ale taky samoživitelka a žena na pokraji velké krize.
Zdůraznil, že nechtěl vytvořit aktivistický dokument. Na rovinu je třeba napsat, že trochu aktivistický film, vykreslující hrdinku až příliš bezchybně, natočil, i když nepřekročil únosnou mez. „S Andreou jsme byli na stejné vlně, přitom jsem si dokázal udržet odstup,“ prohlásil.
Ačkoli se nabízel konfrontační způsob vyprávění, rozhodl se Püsök zvolit osobnější perspektivu. „Podobné příběhy jsou často vyprávěny investigativním, vnějším pohledem, což potom vypadá jako odtržený filmový děj, který se ve skutečnosti nestal,“ vysvětlil důvod, proč se už od počátku rozhodl nezařadit exmanželovu výpověď.
Andrea utěšuje svou dceru Pirkó, která si prošla hnusnou zkušenosti zneužívání od blízké osoby.
Dokument Nepříjemně blízko odkrývá také smýšlení sousedů. Vesničané Andreou opovrhují. Podle nich si to všechno „ta herečka“ společně s předčasně vyspělou dcerou, která roky svá traumata a běsy zhmotňuje v temných kresbách, vymyslely. Piko totiž pochází z vážené rodiny místního faráře. Přece by to neudělal, říkají. Podle starousedlíků měla jít Andrea raději do kostela než do toho tahat policii a soudy. Jejich tváře nevidíme. Slyšíme šeptandu, která na vykreslení atmosféry bohatě stačí. Nevíme, co přesně Piko dívce provedl, ale muselo to být dost hnusné, když si od soudu odnesl nálepku pedofil.
Andrea vyhrála několik bitev, ale pomyslná válka jí stále stojí přede dveřmi. A přestože je ve filmu světlých momentů poskrovnu, nelze jej šmahem odsoudit jako depresivní. Jak po natáčení řekla režisérovi čtrnáctiletá Pirkó: „I kdyby náš film přiměl jedno jediné dítě svěřit se někomu s tím, že je zneužíváno, mělo to smysl.“
Pirkó na pražské projekci filmu Nepříjemně blízko.