Hlavní obsah

Některé pražské sochy si začaly číst

Právo, Petr Janiš

Kampaň Praha město literatury vstoupila do nové fáze. Organizátoři z agentury Loosers umístili obří výtisky před různé pražské sochy. Chtějí tak přilákat pozornost UNESCO a získat pro metropoli titul Kreativní město literatury. Letos byl udělen islandskému Reykjavíku.

Foto: Petr Janiš, Právo

Do knih hledí jak bezoká miminka u Sovových mlýnů, tak téměř vidoucí Kosmonauti na Hájích.

Článek

„Sešli se knihovníci, spisovatelé, nakladatelé, knihkupci a řekli si, že stojí za to, aby Praha byla městem literatury, protože jím je od nepaměti pro svou mimořádnou kulturní rozmanitost a minulost,“ uvedl ředitel Městské knihovny Tomáš Řehák.

Projekt byl vyhlášen v létě, nabídl zatím předčítání v metru či audioknihy v podobě ptačích budek. Podle Řeháka úsilí města o titul UNESCO není samoúčelné. „Není to krátkodobý projekt, který začal a zase skončí,“ řekl Řehák.

Akci v pondělí u Sovových mlýnů podpořila galeristka Meda Mládková a primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Ze slov Mládkové vyplynulo, že literaturu příliš propagovat nehodlá. „Jde mi o to, aby Kampa, tento krásný park, byla ozdobena několika sochami. O to marně, marně, marně bojuji přes pět let,“ posteskla si Mládková.

Kampaň se zaměřila i na sídliště

Primátora Svobodu místo soch zaujala literatura. Pro obří miminka vybral knihu Johna Habbertona, která se, jak řekl, „kdysi jmenovala Hýta a Batul a dnes se jmenuje Jeník a Karlík, protože se vše modernizuje a musí být jinak“. Svoboda si příběh oblíbil v dětství. „Je to krásná kniha, plná krásných klukovských rošťáren,“ přiblížil Svoboda.

Město na kampaň vyčlenilo asi 4,5 miliónu korun. Podle některých literátů by se peníze daly využít smysluplněji. Vyšší podporu by si zasloužily literární časopisy. „Jejich přínos je přitom nesrovnatelně větší,“ řekl ČTK pražský básník Jan Těsnohlídek mladší.

Kampaň se podle Salome Geragayové z pořádající agentury zaměřila také na sídliště, zvláště na Jižní Město. „Prostor mezi paneláky je domovem zajímavých plastik, leckdy přehlížených nebo polozapomenutých,“ přiblížila další rozměr projektu Geragayové. Socha budovatele metra na Chodově dostala Báječná léta pod psa, Kosmonauti na Hájích povídky Jana Balabána Možná že odcházíme.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám