Článek
Když jsme spolu mluvili krátce před premiérou televizního seriálu Most!, prozradil jste, že se do něj promítly vaše osobní zkušenosti z mostecké hospody Severka. Jak je to tentokrát s Chataři?
Rád bych nejdřív zdůraznil, že Chataři jsou jiný typ seriálu než Most!. Námět se ke mně dostal od České televize v podstatě jako zakázka, není můj vlastní jako u Mostu. Ale líbil se mi, hlavně jeho základní filozofie, že se v chatové osadě scházejí nejrůznější lidé z celého spektra české společnosti, kteří by se za jiných okolností nejspíš vůbec nepotkali.
Když to řeknu úplně zjednodušeně – bohatí, chudí, chytří i hloupí. Na chatu jezdí v podstatě každý, z různých důvodů. Režisér Radek Bajgar jednou trefně řekl, že každá z těch postav by ve volbách asi volila jinou stranu. To je hlavní princip seriálu, který nás všechny baví.
Točí se v krásné krajině kolem Nižboru, mělo by to být malebné, příjemné pohlazení po duši. V Chatařích nebudou žádné drásavé věci jako v Mostu, měli by být otevření všem, včetně starší generace. Spíš bych je připodobnil k Vinařům, které jsem kdysi dělal pro Primu.
Vaše osobní zkušenost se tedy do seriálu tentokrát příliš nepromítla?
Trochu přece jen ano, mám totiž pronajatou chatu, takže jsem už vlastně taky chatař. Teď si možná dokonce koupím i vlastní.
Opravdu? To vás to tak chytlo?
Uvažujeme o tom, s mojí současnou partnerkou (modelkou Anetou Vignerovou, s níž nedávno založil druhou rodinu). Čím jsem starší, tím menší mám k městu vztah. Dřív se mi nechtělo vytáhnout paty z Prahy, dnes jezdím do města, hlavně do centra, stále méně.
Kreativní producent ČT Josef Viewegh má prý na Sázavě jednu chatovou osadu přímo pod oknem domu. To jste se usadil někde poblíž, abyste spolu mohli pracovat na seriálu?
Ne, to ne, já ji mám pronajatou na Orlíku. Už asi čtvrtý rok, takže se psaním tohoto seriálu to nesouvisí. Asi to přišlo s rodinou a věkem.
Cítíte jako autor rozdíl, když píšete scénář podle svého námětu a podle cizího?
Postup, že scenárista donese námět, který televize koupí a tím to celé začne, není zas tak častý, spíš je vzácný. Pokud jde o televizi, kromě Mostu se mi to vlastně ještě nikdy nestalo.
Například seriál Okresní přebor pro Novu byl námět režiséra Honzy Prušinovského, s kterým jsme donedávna hodně spolupracovali, Trpaslíka jsme pak pro Českou televizi vymysleli a napsali společně. Drtivá většina mých televizních scénářů vznikla tak, že se na mě někdo obrátil s námětem. Jakmile ho ale člověk přijme, musí se do něj položit stejně, jako by byl jeho.
A když píšete, vždycky do toho nějak promítnete sebe sama a své zkušenosti. Ideální je, když v něčem vycházíte ze sebe a zároveň je to v něčem i kreativní.
Petr Kolečko
Některé postavy ze seriálu Most! měly své skutečné předobrazy, například romský štamgast ze Severky Franta. Může se poznat někdo z vašeho okolí i v Chatařích?
Někdo asi ano. Ale nechci předbíhat a prozrazovat o těch postavách příliš, rád bych, aby si je diváci mohli objevovat postupně sami.
Můžu třeba říct, že Martin Myšička tam hraje ajťáka a v chatové osadě se ocitne díky manželce, která ho chce vytáhnout z města. A přes něj my pak do toho světa chatařů nahlížíme.
Pokud jde o konkrétní lidi z mého okolí nebo moje vlastní zkušenosti, dost jsem vytěžil třeba zážitky s jedním kamarádem z dětství. Pochází z ortodoxní židovské rodiny a teď dělá agenta někde v Libyi. Snad se na mě kvůli tomu nenaštve.
Pak je tam postava podle jednoho mého přítele z jižní Moravy, s kterým jsem dělal Vinaře. Ten se pozná určitě.
Když píšete postavy, myslíte už na konkrétní herce?
Dalo by se to tak říct. S Radkem jako režisérem jsem se setkal poprvé, žádný můj scénář ještě netočil a jeho předchozí práce a zkušenosti zahrnují i jiné lidi. Jako režisér měl samozřejmě svoji představu a hlavní a poslední slovo, aby mu to sedlo do jeho konceptu.
Ale v té trojici, v které jsme se scházeli nad scénáři, já, Radek a kreativní producent Pepa Viewegh, jsem měl při obsazení poradní hlas. U některých postav to i dopadlo podle mé původní představy.
Jsem moc rád, že v seriálu hraje moje bývalá spolužačka z DAMU Pavla Beretová, protože jsme spolu ještě nepracovali, a dokonce jsme se hrozně dlouho ani neviděli.
Martin Myšička a Pavla Beretová v seriálu Chataři
Jste dramatik a scenárista, loni však měla premiéru vaše filmová komedie Přes prsty, kterou jste si i sám režíroval. Nelákalo vás teď u Chatařů zkusit si režii podruhé?
Mám ze seriálu možná podvědomě větší strach, takže mě to nelákalo. Pro scenáristu je asi jednodušší režírovat film, kde se celou dobu vypráví jen jeden příběh.
Chataři navíc nejsou nějaká kratší minisérie, ale budou mít třináct dílů. Takové natáčení je závazek na delší dobu, což může asi komplikovat jiné plány…
Budou se točit celé léto, a pokud vím, dotáčet se budou až do září, do října. A já bych měl, paradoxně, koncem léta začít točit svůj autorský scénář o mém dědovi, který jsem chtěl udělat už hodně dlouho. Ještě to tedy není jisté na tisíc procent, ale vypadá to, že ho velice pravděpodobně budu i režírovat.
Bude to trošku ambicióznější komedie, než bylo Přes prsty, měla by se trochu hlouběji dostat do lidské duše, ale pořád by to měla být komedie. Abych se ještě vrátil k předchozí otázce: to, že bych režíroval Chataře, opravdu nebylo vůbec nikdy na stole, maximálně v nějaké nadsázce.
V tom případě gratuluji, že vám to s tím vytouženým příběhem o dědovi vyšlo. Kdo ho bude hrát?
To by se mělo teprve potvrdit, takže zatím to nemůžu říct. Film je ale celý hodně pěkně obsazený, takže na spolupráci s herci se moc těším. Bude tam hrát třeba Jirka Langmajer, Ivana Chýlková, Zuzana Kronerová.
Jiří Langmajer je, zdá se, takový „váš“ herec. Čím to?
S Jirkou jsme se hodně skamarádili, hraje v několika mých věcech. Dost jsme si porozuměli a ty postavy jsou většinou určitou fúzí nás dvou. Mají v sobě nějaké lehké kreténství a mužské vnímání. Na tom jsme se shodli už dřív a naposledy i v případě internetového projektu Skoro na mizině, kde jsem s ním i vystoupil.
Ale dědu hrát nebude?
Bohužel ne, na to je ještě mladý, ale dost toho litoval!