Článek
„Je osudem malého národa, a tedy malého jazyka, že o svoji pozici ve světové literatuře musí bojovat mnohem usilovněji než jazyky velké a že se musí smířit se skutečností, že v tomto zápase nemůže polevit,“ vyjádřil se v průvodním slovu k výstavě profesor Tomáš Kubíček, jeden z jejích autorů.
U vybraných autorů byly na panelech k nalezení i grafy, jež mapovaly, kolik počtů knižních vydání v jednotlivých jazycích a konkrétních desetiletích vyšlo. Větší prostor byl věnován zejména Milanu Kunderovi, nejpřekládanějšímu českému autorovi. Jeho dílo vyšlo ve třech tisících vydáních. Stav českých překladů na poli poezie výstava nezaznamenávala.
Čtyři nejlepší
Již poměrně dlouhou dobu si prvenství mezi nejpřekládanějšími tvůrci drží čtveřice klasiků naší literární scény. První příčka patří Milanu Kunderovi, následují hledač pravdy Karel Čapek, humorista Jaroslav Hašek a „pábitel“ Bohumil Hrabal.
Třiadevadesátiletý Kundera patří ve světě k největším českým spisovatelským jménům, a to navzdory faktu, že žije už více než čtyřicet let ve Francii a sám sebe považuje za francouzského autora. Jeho knihy byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků, prim hraje jeho Nesnesitelná lehkost bytí (1984). V průběhu devadesátých let se díky překladům rozšířilo jeho česky psané dílo zejména do angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny a italštiny.
Zatímco knížky z Čapkovy dílny přitahovaly po roce 1989 pozornost hlavně anglicky hovořících čtenářů, v posledním desetiletí získávají oblibu spíše mezi Francouzi, Němci či Rakušany. Prvenství drží jeho Válka s mloky (1936).
Specifický humor a svérázné jednání hlavního hrdiny románové tetralogie Osudy dobrého vojáka Švejka (1921–1923) katapultovaly slavné Haškovo dílo na pozici nejpřekládanější české knihy vůbec. Nejvíce vydání vycházelo ve zhruba totožném nákladu v průběhu posledních třiceti let v němčině a polštině, v posledním desetiletí vzrostla obliba Švejka mezi Španěly.
Nejoblíbenější překladovou publikaci Bohumila Hrabala představuje román Obsluhoval jsem anglického krále (1973). Autorův překotný vypravěčský styl s mnoha odbočkami nabyl značné obliby už v prvních deseti letech po převratu. Německé překlady jeho děl dosáhly ještě před rokem 2000 padesáti vydání, v dnešní době se překlady do maďarštiny, italštiny nebo polštiny co do počtu vydání pomalu přibližují stovce.
Své pevné místo na zahraničním trhu si vydobyla také literatura pro děti a mládež, a to i zásluhou výtvarníků. Na předních příčkách se drží překlady pohádek Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové (pol. 19. století), Dášeňka (1933) Karla Čapka, Povídání o pejskovi a kočičce (1929) jeho bratra Josefa, Ferda Mravenec (1933) Ondřeje Sekory nebo Fimfárum (1960) Jana Wericha. Prosazují se i současní tvůrci Iva Procházková s knihou Myši patří do nebe (2006) nebo Pavel Šrut s Lichožrouty (2008).
Fenoménem se stal Krteček Zdeňka Milera. V posledním desetiletí se objevily jeho překlady do španělštiny či švédštiny, oproti počátku nového milénia narostlo množství překladů do dánštiny, lotyšštiny, holandštiny či maďarštiny. Počet německých vydání přesáhl dokonce číslo dvě stě padesát. K oblíbeným tvůrcům patří i Petr Sís, americký emigrant českého původu a světového renomé. Největší odezvu získala jeho obrázková kniha Zeď (2007), jež tematizuje nejen jeho vzpomínky na život za železnou oponou, ale i obecně otázku svobody.
Zahraniční vydavatelé projevují zájem i o populárně-naučné publikace určené nedospělým čtenářům, a to zejména o tituly, které získaly Zlatou stuhu, Magnesii Literu či nominaci na tato ocenění. Patří mezi ně knížky Překlep a Škraloup (2016) Tomáše Kočinského a Barbory Klárové, věnující se tematice času, A jako Antarktida (2019) Davida Böhma nebo přírodovědná Hravouka (2016) Terezy Vostradovské.
Komiksy byly v posledních dvou dekádách přeloženy do jednadvaceti jazyků. I když mezi nimi vévodí angličtina, němčina a francouzština, komiksově zpracovaného Erbena s titulem Zlaté české pohádky (2008) Lucie Lomové si mohou milovníci obrázkových příběhů přečíst i v Japonsku nebo Číně. Zahraniční ohlasy vzbuzuje také komiksová série o výpravčím Aloisi Nebelovi Jaroslava Rudiše nebo grafický životopisný román Zátopek (2016) Jana Nováka.
Překladatelská ocenění
Vystavované panely reflektovaly nejen výsledky výzkumů, ale obecně i problematiku překladatelství. Pohled do podstaty překladatelského umění odkrývaly návštěvníkovi například výňatky z téměř sto let starých časopiseckých textů čtyř významných prvorepublikových překladatelských osobností, jež doplňovaly názory čtyř současných překladatelek a překladatelů na to, jakým způsobem a jaké typy knih je vhodné překládat.
Výstava si všimla také dvou ocenění, Ceny Premia Bohemica, udělované zahraničnímu překladateli nebo bohemistovi za propagaci české kultury v zahraničí, a Ceny Susanny Roth. Jejím smyslem je nejen ocenění osoby překládající tuzemské publikace do světových jazyků, ale i propagace české literární scény za hranicemi naší země.
