Nejsem rebel z povolání, říká o sobě designér Jiří Pelcl

Přehlídka tvorby mezinárodně uznávaného profíka ověnčeného mnoha cenami ukazuje v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu také zákulisí designérské profese. Centrální dominantou je Pelclův ateliér se vším, co ke království tvůrčího ducha patří. Knihy, papíry, počítač, nářadí a spousta modelů. Autorovi se můžeme skoro dívat pod ruce.

Pelclova velká brněnská výstava byla prodloužena do 3. září. „Možná by vás zajímalo, proč byla prodloužena,“ začíná náš rozhovor 72letý designér, architekt a bývalý rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové. „Protože dobře zapadá do nové koncepce brněnského muzea zaměřujícího se na design, je velká, edukativní a cílí i na děti a mládež.“

V určitém smyslu bychom ji mohli označit za retrospektivu, protože na velkorysé ploše o více než devíti stech metrech čtverečních mapuje Pelclovu tvorbu v průběhu více než třiceti let. „Nechtěl jsem klasickou retrospektivu s chronologickým řazením. Chtěl jsem veřejnosti prezentovat design jako profesi, proto jsme do centra výstavy přestěhovali můj ateliér a každý z okolních sedmi sálů je věnován designu v různém materiálu,“ vysvětluje.

Dlouhodobě pracuje se dřevem, kovem, plastem, papírem, sklem, porcelánem a textilem. Ke každému materiálu přistupuje s maximální poctivostí, což si mohou doslova a do písmene hlavně ti nejmladší osahat a pořádně prozkoumat v takzvané hrabárně.

„Nemám jednoznačného favorita. Navrhuji různé produkty a každému odpovídá nějaký materiál. Ano, sklo je výjimečná hmota, která je průhledná, takže vlastně hmotou není a je pouze její iluzí,“ přibližuje svou zkušenost.

A co je z toho nejnáročnější? „Navrhovat výrobky pro sériovou výrobu je mnohem těžší než tvorba autorských originálů. Výrobek musí být funkční, technologicky vyrobitelný, s ohledem na spotřebu materiálů, energií, ekologických hledisek, a nakonec za rozumné ceny pro spotřebitele. Měl by vypadat tak, aby si ho někdo koupil. Ani originál nebo limitovaná série objektů nemusí splňovat nic z výše uvedeného. Jsou to umělecká díla,“ zdůrazňuje.

Vytvořil desítky ikonických předmětů. Například jeho tvarově kultivovaný soubor nápojového skla Vicenza se dostal do všech evropských zemí i do zámoří. Minimalisticky řešených skleniček se vyrobilo více než milion kusů a už dnes jsou vyhledávaným sběratelským artiklem. Získal za ně v roce 2006 ocenění Produktový designér v rámci udílení Czech Grand Design.

Pelclovo dílo je zastoupeno ve významných evropských světových sbírkách, například v Muzeu moderního umění v New Yorku.

Podle kurátora Adama Štěcha disponuje mnoha talenty. „Jako by ve své tvorbě nepoznal žádné hranice. V průběhu své kariéry si v designu vyzkoušel téměř vše. Nejdříve pracoval v prostředí socialistického průmyslového plánování, pak se stal rebelem revoltujícím ve skupině Atika proti nízké kvalitě průmyslové výroby, čímž se stal zároveň pionýrem postmoderních tendencí u nás,“ míní kurátor.

„Rebel jsem byl na sklonku osmdesátých let, kdy jsme s kolegy založili skupinu Atika a navrhovali nábytek a objekty se silným emocionálním nábojem. Potom jsem mnoho let navrhoval pro průmyslovou výrobu a tam není prostor pro rebelie. Takže si nemyslím, že jsem rebel z povolání. V designu těžko snáším snobismus, elitářství, módnost a povrchní atraktivnost,“ tvrdí.

Momentálně pracuje na akustickém systému pro velkoplošné prostory, navrhuje sedací nábytek pro jednu mladou firmu a dva jím navržené rodinné domy jsou ve výstavbě. „Když už na něčem dělám, tak je to pro mě výzva,“ zní odhodlaně.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Moravská galerie v Brně – Uměleckoprůmyslové muzeum