Článek
Desku inspirovalo Youngovo auto, což je monstrózní americký veterán Lincoln Continental, ovšem předělaný na eko pohon. Normální verze tohoto obrovského stroje, který si plně zaslouží označení "kráva", má s ekologií pramálo společného.
Neil Young zpívá o rozcestí, na které přivedla Američany krize (viz píseň Cough up the Bucks, kde se autor zábavně ptá, kam jen mohly všechny ty peníze zmizet?). Vlastně často spíš skřehotá, než zpívá, ale tak to má být, ostatně to samé můžete říct i o poslední desce Boba Dylana Together Through Life, která stejně jako ta Youngova neohromí, ale pořád je lepší než 80% nových skupin.
Young na rozdíl od Dylana tentokrát téměř vynechal country balady a valí svůj zemitý blues-rock v rozjetém tempu, takže deska ze všeho nejvíc připomíná ZZ Top. Skřípající kytary ze staré školy riffují a sólují, jak se patří, zvuk je neotesaný. Zkrátka hudba, kterou nepochopí emo hoši s načechranými účesy.
Neil Young: Fork in the Road, Warner 2009