Článek
The Necks sice opět nahráli improvizace, ovšem o něco kratší než obvykle. Rozdíl je hlavně v tom, že k nim dotočili další vrstvy nástrojů, takže mají bohatší texturu. Pianista Chris Abrahams dohrál linky Hammondových varhan a bubeník Tony Bucks, který doprovázel i jazzového saxofonistu Branforda Marsalise, zase dohrál kytary.
Skladby mají bohatší strukturu a jsou dramatičtější, i když si stále zachovávají typické atributy tvorby tria - tedy pomalý vývoj při vystavění oblouku kompozice bez ostré gradace. Na The Necks až nezvykle dramatická je závěrečná skladba Bloodstream, kde se objevují ohlasy blues, což není zas tak překvapivé, protože basista Lloyd Swanton doprovázel bluesmana Jimmyho Witherspoona.
Důvod, proč byly zvoleny stopáže do jednadvaceti minut, a ne obvyklé, hodinové, je prostý - The Necks chtěli, aby se každá kompozice na jejich devatenáctém albu vešla na jednu stranu LP. Celé album se muselo vejít na jedno CD, tedy mít méně než 78 minut. Skladby do dvaceti minut se objevily už na starších deskách, jako byly Chemist z roku 2009 nebo tři roky stará Three či Unfold z roku 2017.
The Necks i jejich jednotliví členové během let spolupracovali s řadou kapel a interpretů, mimo jiné s Michaelem Girou ze Swans nebo s Underworld či Brianem Enem.
The Necks se vracejí do Prahy po nahrávání s Underworld a The Swans
Prahu čeká jazzový svátek, v Akropoli vystoupí výjimeční The Necks
Může se vám hodit na Firmy.cz: Palác Akropolis