Článek
Zahájil jste slovenský Febiofest. V čem se liší od českého?
Od letoška prakticky ve všem kromě názvu. Fero Fenič změnil podtitul Febiofestu na Mezinárodní filmový festival Praha a zavedl soutěž.
Já nechávám dobré věci při starém, nevidím důvod ani k soutěži, ani ke změně podtitulu. Na Slovensku je nadále nesoutěžní Mezinárodní přehlídka filmu, televize a videa. Jsme dnes ostatně zcela samostatní v rozpočtu, sponzorech, vedení i dramaturgii.
Některé sekce jsou nicméně shodné.
Poskytli jsme pražské části přehlídku filmů Poly Negri, pomohli jsme i s přehlídkou Alana Parkera, do které jsme dodali čtyři filmy. Myslím, že spolupráce je naprosto v pořádku a ke prospěchu. Vždyť od začátku bylo naším záměrem udržet navzdory rozdělení Československa kontakty, Febiofest je největší přehlídkou české audiovizuální tvorby na Slovensku.
Poslední dva roky jsme ale začali vybírat, o filmy jako Crash Road slovenské diváky bez výčitek ochudíme. Ale jinak mohu říci, že Febiofest otevírá českým filmům bránu i do distribuce.
Přece jste ale něco přejmenoval – Nový český film na Nový český a slovenský film, protože můžete představit i šest domácích novinek. Asi je zbytečné se ptát, zda máte radost?
Samozřejmě! Pevně doufám, že to není ojedinělá vlaštovka, ale trend, že situace ve slovenské kinematografii se zlepšuje stabilně. Že se zase dočkáme filmů, na které budeme moci být pyšní jako na Jakubiska, Havettu či Hanáka, jejichž studentským filmům, natočeným na pražské FAMU, věnujeme jednu z letošních sekcí.
Jací jsou na Slovensku diváci Febiofestu, znáte je?
Mladí – Febiofest jde do kin přes síť filmových klubů a ty stojí z velké části na vysokoškolácích a středoškolácích. Na mladé je zaměřena i podpora Febiofestu – finanční částkou oceňujeme mladé tvůrce.
Letos zaplatíme cestu Marku Škopovi, jehož film Jiné světy dostal cenu diváků deníku Právo v Karlových Varech, na festival v Cannes a ocenili jsme Juraje Lehotského, jehož Slepé lásky byly vybrané do soutěže MFF Karlovy Vary 2008.