Nečekaný objev. Mistři ze dvora Ludvíka XIV. portrétovali Rohany ze zámku na Sychrově

Oba malíři působili na počátku 18. století v Paříži a patřili k významným umělcům ze dvora Ludvíka XIV.

Výzkum zároveň odhalil, pro kterou rohanskou rezidenci v Paříži byl soubor vytvořen a kdo ho objednal. Ukázalo se také, že je soubor o více než dvě století starší, než se doposud předpokládalo.

„Nesrovnalosti týkající se časového určení vzniku obrazů nás vedly k pochybnostem ohledně jejich autorství. Příkladem mohou být dochované návrhy výzdoby stěn velké jídelny z roku 1861. Interiér měly kromě dřevěného obložení zdobit také konkrétní portréty, jejichž vznik byl ale doposud zasazen do období mezi roky 1870 a 1880,“ uvedla Lucie Česká z dvojice řešitelů výzkumného úkolu.

Rostoucí pochybnosti vedly k hlubšímu historickému průzkumu, při němž byly objeveny materiály vedoucí k hypotéze, že obrazy vznikly na počátku 18. století a jejich autory jsou Blanchard a Parrocel.

Hypotéza pracovala nejen s jinými autory, ale také se zcela odlišným časovým rámcem a místem vzniku, proto bylo třeba rozšířit záběr archivního průzkumu do zahraničí.

„Současně s plánováním zahraniční badatelské cesty probíhaly také konzultace se zahraničními odborníky. Klíčový byl soupis obrazů objednaných právě u Gabriela Blancharda pro pařížskou rezidenci Rohanů známou jako Hôtel de Soubise, objevený v Archives Nationales v Paříži,“ vysvětlil Ondřej Kubáček, druhý řešitel úkolu.

Objednávka obrazů u malíře, jehož služby využíval mimo jiné i francouzský král Ludvík XIV., proběhla krátce poté, co se jejím novým majitelem stal François de Rohan-Soubise.

Zatímco Blanchard pracoval především na postavách rohanských předků, pozadí výtvarných děl u více než u poloviny případů vytvořil Parrocel. Právě jeho unikátní malířský styl vysledovatelný na některých ze sychrovských obrazů vedl ke konzultaci s odborníkem zabývajícím se tímto malířem.

Jérôme Delaplanche z Centre des monuments nationaux Parrocelovo spoluautorství potvrdil. Stejným způsobem jako u souboru imaginárních portrétů se autorství potvrdilo i u dalších portrétů z rohanských sbírek včetně rozměrného jezdeckého portrétu doposud považovaného za podobiznu Ludvíka XIV. Ve skutečnosti je portrétovaným François de Rohan-Soubise, zadavatel celé zakázky.

„Výjimečný badatelský úspěch vrhá na Rohanskou portrétní galerii zcela nové světlo, rozšiřuje její poznání a prohlubuje její důležitost v mezinárodním kontextu. Dílčí výstup výzkumného úkolu bude prezentován formou přednášky a odborných článků v domácích i zahraničních periodikách, s tímto unikátním objevem budeme také seznamovat návštěvníky během prohlídek,“ doplnil k novému objevu Miloš Kadlec, ředitel Územní památkové správy na Sychrově a zároveň kastelán sychrovského zámku.

Zámek Sychrov patřil od roku 1820 rodině Rohanů, která se do Čech na počátku 19. století přesunula z rodné Francie. Historie rodu sahá do 10. století, nicméně skutečné slávy se dočkal až o několik staletí později.

Rohanové své postavení ve Francii upevňovali až do konce 18. století, v důsledku Velké francouzské revoluce a na ní navazujících restrikcí šlechty pro ně ale bylo výhodnější rodnou zemi opustit.

Rodina se následně usadila v Čechách, kde začala budovat své nové rodové sídlo. Součástí jeho výzdoby se stala i rozsáhlá sbírka rodinných portrétů.

Podstatná část souboru portrétů označovaného jako Rohanská portrétní galerie byla z Francie do Čech přivezena v 1. polovině 19. století a v průběhu následujících let rozšiřována. Dnes čítá přes 200 portrétů členů rodiny, blízkých i vzdálených příbuzných a osobností ze spřízněných panovnických rodů.