Článek
Svazek Úzkost a naděje je výběrem textů, které napsal v nacistických vězeních a v koncentračním táboře. Jsou to převážně dopisy rodině, posílané přes vězeňskou cenzuru i potajmu, jako motáky.
Kniha z motáků
Jako člen protinacistické odbojové skupiny organizoval Jaroslav Šimsa ilegální vycestování čs. vojáků a studentů do zahraničí, od února 1940 byl vězněn v Praze, v Terezíně a Mnichově. Soud ve Stuttgartu ho sice v roce 1943 pro nedostatek důkazů osvobodil, ale nacisté ho dále věznili v koncentračním táboře v Dachau. Zde v únoru 1945 zemřel na tyfus, jímž se nakazil od spoluvězně, jehož ošetřoval.
Těžko najdeme tak rozsáhlý soubor dopisů z nacistických vězení jako tento. Dopisy, a také doprovodné ediční poznámky, jsou svědectvím o době nesvobody a o postojích člověka, uvězněného za boj za svobodu. Jsou však také zároveň, jak tomu u dopisů z vězení musí být, rekapitulací autorova života, z něhož byl násilně vytržen, a novou reflexí jeho předchozích názorů filosofických, teologických i politických.
V textech z vězení znovu ožívají československá 30. léta i klíčové otázky čs. národní orientace a budoucnosti Evropy. Výjimečné jsou však postoje Jaroslava Šimsy k samotnému životu ve vězení a koncentráku. I tam byl jeho život plnohodnotný, jeho duch nebyl uvězněn. Šimsa nikdy nepropadl beznaději a malomyslnosti, stále pomáhal spoluvězňům bez ohledu na jejich národnost. Na dálku se snažil žít i s rodinou v jejích starostech a problémech.
Nepoznal nenávist
Co je však mimořádně cenné i dnes: Šimsa nikdy ani v nejmenším nepropadl nenávisti k Němcům a opakovaně se trápil tím, jak se v budoucnu, po hrůzách nacistické diktatury, dosáhne vzájemného odpuštění a smíření.
Píše (30. září 1944!), jak se "mučil za bezesných nocí otázkou usmíření lidí, kteří dnes stojí proti sobě". Vůči nacismu však kompromis, uznávání jeho "lepších stránek" či snahu po usmíření nezná. Boj proti hitlerovskému nacionálnímu socialismu je pro něho bojem na život a na smrt. Opovrhuje těmi, kdo by chtěli nacismus jakkoli tolerovat.
I historie vydání knihy je ilustrací našich soudobých dějin. Poprvé vyšla v roce 1969 jako dozvuk jara předcházejícího roku, tehdejší výběr se jen málo lišil od dnešního, i když jistý cenzurní tlak se projevil. Doba byla ale historické pravdě i tehdy dosti příznivá. Díky Česko-německému fondu budoucnosti vychází nyní, po dalších 35 letech, vydání druhé, doplněné. Fond pochopil Šimsův odkaz jako prvek prohlubujícího se usmíření, a proto s jeho pomocí vyšla kniha současně i německy.
Jaroslav Šimsa: Úzkost a naděje, uspořádali Milena a Jan Šimsovi YMCA/EMAN 284 stran, 193 Kč