Natálie Halouzková: Nechci být jen zakuklená v herectví

Když jsme spolu dělaly naposledy rozhovor, zářila jste v seriálu Sestřičky Modrý kód a pyšnila se dlouhými loknami. Co vás přimělo nechat si krásné přírodní zrz vlasy ostříhat?

Nový seriál Dobré zprávy, kde byla podmínka ostříhat si vlasy, abych se právě odlišila od rolí v Sestřičkách a pak v ZOO. Chtěli nějakou vizuální změnu pro diváky. Jsem moc ráda, že jsem to udělala, protože se v krátkých cítím, že jsem to já.

Před jedenácti lety vám vlasy pomohly k první roli v televizním seriálu Gympl s (r)učením omezeným. V něm jste si zahrála dceru stejně zrzavé Zuzany Bydžovské. Nechala byste se někdy obarvit?

Vždycky jsem říkala, že ne, ale kdyby přišla nějaká jo fantastická role, která by mi stála za změnu barvy, tak klidně ano. Ovšem byla by to pro mě obrovská oběť, protože si vlasy hýčkám.

Uplynulo pár let a máte hlavní roli v seriálu Dobré zprávy. Ten se odehrává v televizním prostředí. Podařilo se vám proniknout do novinářské branže? Mohla byste dělat reportérku?

Shodou okolností studuji mediální studia na Karlově univerzitě a v rámci toho oboru jsou tři specializace: marketing, žurnalistika a mediální studia. Takže momentálně právě pronikám do oboru, tudíž se mi to hezky prolíná. Nicméně školu dělám, protože mě baví, chci mít trošku jiný vhled, nebýt jen zakuklená v herectví.

Ale reálně bych se asi novinařině nevěnovala, herectví mám až moc ráda. Nedokážu si představit, že dělám něco jiného. Každopádně jsem v rámci studií poznala, jaké to je vést třeba televizní rozhovory. A novinářů si vážím.

V době natáčení a vysílání Sestřiček jste mi říkala o stěhování z domova a životě v bytě s dalšími nájemníky. To se nezměnilo?

Změnilo, po dvou letech jsem se odstěhovala z Letné a teď bydlím se svojí kamarádkou a zároveň spolužačkou. Je to ohromné, skvělé, až filmové. Prostě dvě mladý holky si užívají pohodu. Koukáme na seriály, společně vaříme a řešíme svoje problémy i radosti. Je to naprosto bezvadný!

Teď jste bohatší i o divadelní zkušenost. Loni jste udělala konkurz do muzikálu Biograf láska, který je sestavený z písní Hany Zagorové. Jak si to užíváte?

Moc, miluju ho a pokaždé se těším na představení. Jednak je v Divadle Kalich skvělá parta a pak tu profesi miluju.

Kterou její písničku z těch, co zpíváte, máte nejraději?

Zpívám dvě – Já se vznáším a Gvendolínu. No neumím se rozhodnout. Každá je jiná a každá scéna v tom představení má jiný nádech. Jednu bych vám řekla dneska a druhou zase někdy jindy.

A obecně, kterou píseň od loni zesnulé zpěvačky si ráda zazpíváte?

Dřív, dávno v dětství, to byla Duhová víla. A teď potom, co jsem začala účinkovat v Biografu láska, jsem si zamilovala Nešlap, nelámej.

V Divadle Kalich, kde vystupujete, je poměrně ustálený muzikálový kolektiv. Jak seriálovou a filmovou herečku bez zkušeností s tímto oborem kolegové přijali?

Upřímně jsem se toho bála, ale měla jsem jedno velké štěstí, že jsem už znala kolegy Míšu a Romana Tomešovy, což mi moc pomohlo. Když jsem před rokem přišla na tiskovou konferenci před uvedením Biografu láska do pro mě tenkrát neznámého divadla, byli pro mě záchytným bodem. Nepřipadala jsem si tak ztracená. Nakonec se ukázalo, že jsem se bála úplně zbytečně, protože je tam skvělá parta, krásně mě přijali.

V Biografu láska ztvárňujete Markétu, která se zamiluje do ženatého muže. A naivně doufá, že opustí manželku. Co si o takovém vztahovém vzorci myslíte?

Mně se to nikdy naštěstí nestalo. Markéta je strašně naivní, má svoji představu o lásce a v jejím případě jde o muže, který jí dopřává mimo jiné i nějaké materiální věci. Pro ni je tohle láska. Pak narazí a nechápe, proč by ji měl opouštět kvůli staré manželce. Je mladá a ještě musí najít sama sebe, když to řeknu takhle nadneseně.

Váš výkon vzbudil nadšené reakce diváků. To musí být příjemné hned při první zkušenosti s divadlem se dobře uvést.

Rozhodně, za ohlasy diváků jsem moc vděčná. Je to radost, snažím se do svého výkonu dávat všechno, svědomí by mi nedovolilo přijít nepřipravená. Občas se stane, že člověk není ve stoprocentní kondici. Vím, že je to normální u všech profesí, ale mrzí mě, když něco pokazím a divákům nedám sto procent. S tím se teď učím pracovat.

Úspěch znamenal povzbuzení pro ucházení se o další roli v Srdcovém králi, nebo přišla nabídka přímo od tvůrců této muzikálové komedie s hity Elvise Presleyho?

Poctilo mě, že nabídka přišla přímo od divadla. Potěšila mě důvěra, že mi nabídli hned další roli. Kdybych si tohle řekla před rokem, tak bych tomu absolutně nevěřila.

Zkoušíte roli romantické Lorraine, která žije pouze s matkou a kvůli první lásce uteče z domova. Jaké je nastoupit do díla, které už před pár lety Kalich s úspěchem uváděl?

Cítím obrovský respekt už jen proto, že přede mnou hrála Lorraine Kateřina Bohatová, která teď přechází do jiné role. A Káča je bohyně, co se týče zpěvu, technikou i barvou hlasu. Je to pro mě takové… Uf! Učím se roli tak, že mám nahrávky a nějaké záznamy, poslouchám její verzi písniček. A vlastně mě vždycky štve, že nemůžu znít jako ona, což je logické. Prostě cítím respekt. Kačka mi bude hrát maminku.

Od dětství byl vaším největším koníčkem tanec, začala jste i zpívat pod odborným vedením. Čeho si teď užíváte víc?

Zpěvu, chodím pravidelně na hodiny, abych dosáhla aspoň částečných kvalit, jako mají moji kolegové v Kalichu. Pracuji na technice, která je důležitá k podání dobrého výkonu, chci být kvalitní zpěvačkou. Tanec ustoupil do pozadí, zpívat si můžu doma stále, tančit vlastně taky, ale byla jsem zvyklá chodit na lekce. Aktuálně je zpěv pro mě přednější.