Článek
V jednu chvíli se mu však jeho pohodlný život svůdníka zhroutí. Je vyhozen z redakce, exmanželka po něm chce další peníze, dcera pozornost, a ještě mu neznámá žena nabourá auto. Za všechno zlo Karlova světa prostě mohou ženy. A tak vysloví nerozvážné přání: chci bejt ženská! A po divokém flámu se probudí jako… Karla.
Scénář k filmu Po čem muži touží jste napsali společně se spisovatelkou Radkou Třeštíkovou. Jaká byla její první reakce, když jste za ní s nápadem přišel?
„Ty ses zbláznil ne?“ A potom jsme si o tom začali povídat, začali jsme se smát tomu, co Karla zažívá a jaká je a začali jsme ji mít rádi, protože je praštěná a legrační. Bylo to pro nás odreagování a mohli jsme si dělat, co jsme chtěli, a připadalo nám to zábavné.
Nejlepší kamarádi Anna Polívková a Matěj Hádek.
Došlo mezi vámi při psaní scénáře k nějaké základní neshodě nad některou ze situací?
My se hádáme skoro pořád. Ale často mi Radka řekla, že tohle by třeba žena neudělala, neřekla nebo by se zachovala jinak. Já měl zase na starosti chlapské věci. Vlastně spousta našich hádek tam nakonec zůstala v podobě přepsané do příběhu. Ale jednu scénu jsme pořád nedokázali ukončit. Karla měla přejít k oknu a podívat se z něj. Měla něco říct, ale my nevěděli co. Co by řekla žena, které už její chlap leze na nervy, a co takový chlap většinou dělá a co ženě leze krkem? A Radka s tou odpovědí přišla a já se jí musím smát i teď.
Hlavního hrdinu jste označil trochu za dinosaura, můžete to vysvětlit?
Karel je prostě takový archetyp z devadesátých let, kdy se ještě muži tolik ženám nevěnovali a byli se vším hned hotoví. Je to kráva, ta má velká prsa, uvař večeři, a hlavně mi dej pokoj. Ženský by neměly dělat zodpovědnou práci…, prostě názory, které byly velmi populární a já doufám, že dnes už takových lidí tolik není, i když je pravdou, že se ještě mnoho mužů k ženám chová podobným způsobem, takže možná to takový moderní dinosaurus je. Rozhodně ale upozorňuje na to, nad čím by se pár mužů mohlo trochu zamyslet.
Podle Karla to ženy mají v životě mnohem jednodušší. S tím asi nesouhlasíte?
Myslím si, že v první řádě není správné rozlišovat, jestli to mají v životě těžší muži nebo ženy. Všichni to máme těžké. Každý jedinec jiným způsobem a naše životy jsou různě rozepsané knihy, které jsou plné neuvěřitelných příběhů. Ale když člověk občas sedí v hospodě, utrousí někdy nějaké hlouposti, které tak ani nemyslí. Ten boháč se má líp než já, já bych chtěl být ženská, já bych chtěla být chlap, ten se narodil dobře, ten se má, to bych dokázal udělat stokrát líp. Snadné soudy nám pomáhají upustit páru a děláme je všichni.
Byli Jiří Langmajer a Anna Polívková vaší první a jedinou volbou?
Včera jsem viděl hotový film, který mě v některých pasážích díky Aničce a Jiřímu tak dojal a rozesmál, že si teď neumím představit, že bych měl udělat jinou volbu, protože jsou oba výborní. Anička, která se musela vypořádat s extrémními situacemi, situačně komediálními gagy a nelichotivými vzhledovými proměnami, je zvládla naprosto skvěle.
Táňa Pauhoufová přebere Jířímu Langmajerovi jeho šéfovské místo.
Po čem muži touží chce být komedií, bez přívlastků a nálepek. Přesto, měl jste nějakou inspiraci nebo podobný film v tomto žánru, který vás třeba baví jen jako diváka?
Nálepku si získá už díky názvu, ač s podobně pojmenovaným snímkem nijak nesouvisí. Já měl jednoduchý nápad, že se chlap fyzicky promění na ženu, protože takové filmy mám rád a fyzická proměna nikde nebyla kromě jednoho filmu z roku 1995 s Ellen Barkinovou, který šel trochu jinou cestou. A samozřejmě, Což takhle dát si špenát, který šel jiným vesmírem. V ostatních případech šlo o proměny nefyzické, jako třeba ve snímku Tootsie a dalších. Podobných námětů a prohození je mnoho, jsou zábavné a milé a my chtěli udělat ten svůj, po svém a po česku. Snažili jsme se soustředit na to, aby gagy byly vtipné, komediálně načasované a byla to ohromná škola a zábava. A který proměnový film bych si vybral? Asi Velký s Tomem Hanksem.
Kdyby vám někdo nabídl podobnou výměnu rolí muž/ žena, šel byste do ní dobrovolně?
Kdyby mi to nabídla Adele nebo někdo takový, tak bych to asi zkusil, protože bych si chtěl zazpívat před narvaným stadionem a cítit tu husí kůži. To musí být zážitek. Ale proměna ženy v muže se mi začala také líbit, protože kdyby se role otočily, mohla by to být ještě větší legrace.
Myslíte, že poté, co jste více než rok žil s tímto tématem, dokážete říct: po čem muži touží?
Vtip je v tom, že muži, stejně jako ženy, sní každý o něčem jiném, a proto zůstane i nadále zábavou pro ženy nebo i muže na ty jejich sny přijít a zažívat je společně s nimi. Naštěstí se to nikdy nedozvíme a díky tomu můžeme pořád hledat, přemýšlet o tom, bavit se tím a hašteřit se o tom, jestli je to lepší na Marsu nebo na Venuši. Hlavně, když od sebe ty dvě planety nejsou daleko.