Hlavní obsah

Národní divadlo zrušilo Čajkovského, část díla propaguje „nepřemožitelnou armádu“

Národní divadlo (ND) vyhovělo vedení svého operního souboru a nebude inscenovat operu Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky. Důvodem je podle mluvčího ND Tomáše Staňka možné zneužití části obsahu opery, která mluví o velké ruské říši. Tvůrci inscenace se obávali, že by uvedení opery mohlo vyznít jako její oslava a podpora ruské agrese.

Foto: Milan Malíček, Právo

Národní divadlo v Praze odhaluje kus své historie.

Článek

Díla ruských autorů ale na repertoáru Národního divadla zůstávají včetně jiných Čajkovského děl, řekl Staněk. V době, kdy měla mít opera premiéru, uvede ND díla jiných ruských autorů.

„Změna v návrhu dramaturgického plánu, který dosud nebyl určený ke zveřejnění, je interní záležitostí Národního divadla a je plně v kompetenci uměleckého vedení opery a inscenátorů, zejména dirigentů a režisérů. Každá divadelní inscenace vzniká a získává smysl v kontextu, který se v případě opery Střevíčky bohužel změnil,“ uvedl mluvčí.

„Stojíme na straně Ukrajiny. A podporujeme její boj za samostatnost. Chápeme tedy rozhodnutí tvůrčího týmu neinscenovat dílo, které by mohlo v současném kontextu vyvolat negativní pocity. Toto rozhodnutí ale neznamená, že by ruští autoři mizeli z nabídky Národního divadla,“ vysvětlil Staněk.

Nepřemožitelná armáda

Střevíčky jsou přepracovanou verzi původní Čajkovského opery Kovář Vakula. Děj je zasazen do doby Kateřiny Veliké a v libretu figurují sbory, které vyzdvihují nepřemožitelnost ruské armády a velikost carského Ruska. Také postavy záporožských kozáků jsou připomínkou historické situace, kdy Ukrajina byla součástí ruského impéria.

Premiéru měla ve Velkém divadle v Moskvě v roce 1887, ale hrála se pouze několikrát. Další provedení této komické opery v Petrohradě se uskutečnilo až po Čajkovského smrti v roce 1906. Na českých jevištích se objevila pouze několikrát. Poprvé zřejmě v Plzni v roce 1930, Národní divadlo v Praze ji uvádělo jen v 50. letech 20. století. Střevíčky ND plánovalo uvést v červnu 2023, ale jejich uvedení ještě nebylo zveřejněno. „Ve dnech plánované premiéry uvedeme Symfonii č. 9 Dmitrije Šostakoviče a oratorium Igora Stravinského Oidipus Rex pod vedením dirigenta Johna Fioreho,“ řekl Staněk.

Národní divadlo uvádí a bude i nadále uvádět dramatizaci Dostojevského románu Idiot, inscenace Čajkovského baletů Labutí jezero, Spící krasavice a Louskáček, která patří v nabídce k divácky nejatraktivnějším. Hrát se dále bude i Prokofjevův balet Romeo a Julie nebo inscenace Gorkého dramatu Vassa Železnovová, která byla před pár dny oceněna v anketě kritiků jako Inscenace roku 2021.

„Ve Státní opeře pak v neděli v rámci projektu Musica non grata, který připomíná oběti holokaustu mezi umělci, proběhla premiéra opery Vzdálený zvuk v režii ruského režiséra Timofeje Kuljabina a jeho ruského inscenačního týmu,“ připomněl Staněk. Tým ruských umělců, který s českými kolegy inscenaci připravoval, odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině hned 25. února.

V příští divadelní sezoně repertoár Národního divadla rozšíří dva balety na hudbu Sergeje Prokofjeva: Popelka a Tramvaj do stanice touha.

Výběr článků

Načítám