Hlavní obsah

Národní divadlo v Praze připravilo zbrusu nové Labutí jezero

Novinky, kaz
PRAHA

Labutí jezero pro Národní divadlo originálně připravil se souborem baletu světový tanečník, choreograf a režisér Kenneth Greve spolu se scénografkou a návrhářkou kostýmů Karin Betzovou. Nová inscenace slavného díla Čajkovského vychází ze starobylé choreografické verze Lva Ivanova a Mariuse Petipy. Premiéry budou na scéně Národního divadla 12. a 13. února.

Článek

Petr Zuska také prozradil, že narozdíl od předešlých zvonkovitě klopených sukének balerín budou tentokrát sukénky úplně vodorovné: „Obě možnosti v sobě nesou trochu jinou estetiku i poetiku.“ Zároveň bylo při výrobě kostýmů použito pravé peří.

Orchestr Národního divadla bude řídit Sergej Poluektov, režie se ujal současný umělecký šéf Finského národního baletu Kenneth Greve, jenž sám tančil roli Prince v jedenácti verzích. Jeho dílo nahradí poslední verzi Ericha Waltera, Růženy Mazalové a Vlastimila Harapese, která byla v repertoáru Národního divadla posledních 12 let.

Labutí jezero je v novém hávu a z pravého peří  

„Předešlá verze by se mohla hrát dál,“ sdělil šéf baletu ND Petr Zuska, „avšak velké repertoárové stálice, stavební kameny baletu, jako jsou Labutí jezero nebo Louskáček, by neměly opomíjet vývoj divadla, aniž by ovšem přitom zavrhly tradici."

"Takže po čase potřebují nové nastudování. Jenomže po světě neběhá mnoho choreografů, kteří dokážou nastudovat Labutí jezero v tradičním slova smyslu, ale také se nebojí na daném poli rozvinout i vlastní osobitou invenci a zároveň jsou otevřeni vůči divadelním vlivům 21. století. Objevil jsem však Kennetha Greveho, který to vše přirozeně spojuje.“

Petr Zuska také prozradil, že na rozdíl od předešlých zvonkovitě klopených sukének balerín budou tentokrát sukénky úplně vodorovné: „Obě možnosti v sobě nesou trochu jinou estetiku i poetiku.“ Zároveň bylo při výrobě kostýmů použito pravé peří.

Romantické prvky a moderní scénický design

Scénografie kombinuje romantické prvky s moderním scénickým designem. „Tento kontrast je velmi zajímavý a především nosný,“ řekl šéf baletu a zároveň dokreslil představu technologicky náročné scény.

„Ve většině verzí labutě vycházejí ve 2. jednání hadovitě ze strany. Tentokrát vycházejí ze středu, z pomyslného jezera naznačeného kouřem bez konce, na nějž se promítá. Speciální kouř však musí mít určitou hustotu. Mělo by to být krásné a překvapivé představení.“  

Na samém začátku tohoto „prototypu“ klasického baletu byla v roce 1875 hudba Petra Iljiče Čajkovského na objednávku Velkého divadla v Moskvě. Poprvé se tak baletu věnoval známý skladatel, dosud bylo zvykem použít k tanci jakékoli líbivé melodie. Čajkovskij se podílel i na libretu. Téma dívky – labutě je prastaré, patří do mýtů staré Indie, antiky i do keltských bájí.

Související články

Výběr článků

Načítám