Článek
„Měl jsem delší dobu záměr využít čas mezi alby své skupiny Mandrage invenčněji, než se jen tak poflakovat. Rozhodl jsem se proto dát dohromady kapelu, která bude znít jinak než Mandrage, ale současně bude živým organismem závislým na původní tvorbě. Postrádalo by smysl dělat podobné věci s Mandrage i Napoleonou, takže ženský vokál byl pro mě prvním rozlišovacím kódem,“ říká Právu Bolan.
Vznikla Napoleona, kapela, která neměla žádné fanoušky ani zázemí, jenom chuť pracovat, nápady na písně a víru v sílu své výpovědi.
„S Pepou jsme se znali z několika akcí. Napadlo ho oslovit mě a po pár zkouškách bylo jasné, že si hudebně rozumíme a funguje to. Začali jsme pracovat na písničkách a singl Struna je prvním výsledkem našeho snažení,“ konstatuje Gajová.
Napoleona je plnohodnotná kapela. Autorsky se na jejím repertoáru podílejí oba protagonisté, přičemž texty jsou zatím doménou Bolana.
„Je to poprvé, kdy píšu pro holku. V písni Struna Klára sice zpívá Ráda se miluju, ale právě nemám s kým, ale je to metafora. Jde o přirovnání ženy, která je hudebním nástrojem a chce, aby se na ní hrálo,“ vysvětluje Bolan.
„Jestli to bude chápáno jinak, nijak mi to nevadí. Nemyslím si, že by se holky nemilovaly rády. A pokud se to stydí přiznat, je mi ctí, že to můžu říct za ně,“ dodává Gajová.
Napoleona už má připravené i další písničky, ze kterých by za čas měla vzniknout deska. Později rovněž zamíří také na pódia. Stanout by na nich chtěla příští rok, přičemž si dvojice nejspíš přizve najaté spoluhráče.
„Proč se jmenujeme Napoleona? Důvodů je víc, ale klidně jeden by mohl být ten, že Klára i já jsme ve svých domovských kapelách generálský typ,“ usmívá se Bolan.
Videoklip k písni Struna můžete zhlédnout ZDE.