Hlavní obsah

Nápaditá Pocta Cageovi mezi exponáty Národního technického muzea

Právo, Vladimír Říha

Škarohlídům, kteří pochybují o soudobé experimentální hudbě, dal velkou lekci festival Pražské jaro. Pondělní koncert Pocta Johnu Cageovi nejenže vyprodal unikátní prostředí sálu Národního technického muzea, ale hlavně prokázal, že při dobré dramaturgii, kvalitním provedení a troše humoru lze i na tomto poli uspět.

Foto: Petr Horník, Právo

Experimentální hudba zněla v Národním technickém muzeu.

Článek

Možná že mezi diváky byli i někteří snobové, ale zcela převážili skuteční zájemci a těm se dostalo vedle čtyř skladeb amerického guru hudebního experimentu 20. století a velkého houbaře Johna Cage (letos by oslavil 100 let), i dalších autorů zahraničních a domácích.

Hudebníci Agon Orchestru využili pod vedením dirigenta Petra Kofroně prostoru (třeba v Enově Discreet Music umístěním i na balkoncích dvorany), nechyběly ani scénické prvky – při Cageově Water Music herec Stanislav Majer hudbu „tvoří“ zvuky různých předmětů (sifon, konvice, vanička atd.) a vody, při skladbě našeho Ivana Achera zase použil praku.

Hudebně zaujaly nejvíce dvě baletní Cageovy hudby, Zappova Revised Music s téměř big bandovou podobou a premiéra Kofroňovy Imaginární symfonie v minimalistickém stylu.

Pobavila i Cageova Imaginary Landscape provokující svým happeningovým charakterem s využitím 12 rozhlasových přijímačů. Jediným omylem večera se ukázalo zařazení nudného a jednotvárného díla Američana Davida Langa Pierced, které vyhnalo některé diváky ze sálu. Přes problémy, které diváci občas měli mezi exponáty, lze i nápad využití sálu NTM označit za jednoznačný úspěch.

Celkové hodnocení: 85 %

Související témata:

Výběr článků

Načítám