Hlavní obsah

Nad knihou: Platí za humny estetika?

Právo, Hana Librová

Z výzkumů veřejného mínění se o vztahu lidí k přírodě mnoho nedozvíme. Dotázaní odpovídají, že přírodu "mají rádi". Proč, to nevědí, nebo odpoví "protože je krásná". Evoluční psychologové vysvětlují naši libost vůči přírodě biologicky, významnější je však zřejmě prizma, kterým náš pohled vybavila evropská kultura.

Článek

Relativně spolehlivým zdrojem poznání může být studium kulturně historického vývoje. Jeho výsledky přináší českému čtenáři Karel Stibral v pozoruhodné knize Proč je příroda krásná?

Zabývá se především 17., 18. a 19. stoletími, v nichž se v Evropě zrodila a naplno rozvinula estetická percepce přírody. Výklad je rámován stručnou charakteristikou období starších, doby nejnovější a dvěma zajímavými apendixy (Dálný východ, Estetické otázky v biologii). Stibral se opírá o rozbor uměleckých děl, především krajinomaleb, o literární prameny a o myšlenky významných filosofů. Kromě cenného popisu a analýzy přináší podněty k dalšímu přemýšlení.

Teprve pod Stibralovým vedením si všimneme paradoxní skutečnosti: Bez ohledu na dnešní naléhavost planetárních problémů se filosofie a akademicky pěstovaná estetika vůči tématům přírody uzavřela. Vtírá se podezření, že důvodem je právě rostoucí senzitivita a zájem lidí o přírodu. Jak by mohl být pro filosofa či estetika zajímavý objekt tak triviální!

Inspirativní jsou v knize i další témata, pro českého čtenáře často nová. Například otázka, zda v přírodě existuje ošklivost. Nebo neobvyklý zorný úhel obsažený v "estetické kritice" krajiny a přírody. Je příroda dokonale krásná, nebo ji může lidská ruka esteticky vylepšit? Bez přemýšlení to každodenně děláme na svých zahradách.

Je estetický postoj vázán jen na vysoké umění?

Karel Stibral vidí estetický postoj jako naději tolik potřebné změny v lidském chování ke krajině. Ale co je vlastně estetický postoj? Je vždy vázán na vysoké umění? V nouzi bychom neměli být nároční.

Sáhněme pro příklad do minulosti: Uznáme například, že estetický postoj je vyjádřen i v barvotiskových lesních zátiších s jeleny, v olejomalbách s máky? Podle Stibrala přemrštěnost a neadekvátnost těchto kýčovitých obrazů krajiny vedly k tomu, že dnes se zdráháme říci "to je krásné" o zapadajícím slunci v červáncích. Za to však nemohou "měšťácké" barvotisky samotné. Spíš fakt, že jsme se je naučili - sociálně a historicky nepřiměřeně - odsuzovat. Zapomínáme, že takové pojetí krajiny doprovázelo na začátku minulého století první okrašlovací spolky, jejich ochranářskou vnímavost a činnost. A není důvod se takového vztahu dnes vzdávat, naopak.

Karel Stibral: Proč je příroda krásná?

Estetické vnímání přírody v novověku

Dokořán 2005

208 stran, doporučená cena 250 Kč

Výběr článků

Načítám