Článek
Drsní hrdinové made in USA bývají detektivové na samé hranici zákona. S vizáží Humphreyho Bogarta chladnokrevně proplouvají Divokým západem dvacátého století, na tváři masku cynismu, která propouští jen suché hlášky nad vychládajícími těly.
V Čechách literárně převažují spíše poručíci Borůvkové, doktoři Mejzlíkové a vůbec "četnické humoresky". Drsný hrdina žánru se u nás střetává se zákonitostmi komplikované reality menších poměrů. Velkohubé slovo uvězněné v malých hranicích, jako jsou ty středoevropské, se snadno zesměšní, a tak se vyšetřovatelé jdoucí za spravedlností hlava nehlava objevují v našich končinách zřídka.
Tar píše jinak. V komplikovaném ději Šedého holuba je mnoho přestřelek a pronásledování, v naturalistických detailech sledujeme řadu úmrtí a zranění. Řádění zkorumpované policie a neznámých zločinců je zasazeno do deziluzivně viděné porevoluční doby. Obraz maďarské společnosti má u Tara velmi hrubý rastr, je v nezanedbatelné míře utvářen sociálně-patologickými jevy. Příběh se odehrává v blíže neurčeném městě, často sledujeme jeho nevábnou periferii, zpustlé skládky a sídlištní marasmus.
Prostor venkova rozhodně nepůsobí jako idylický obrázek jihočeského baroka, je troskovitý, zasněžený a plný lidí s podivnými záměry. Celá řada sociálních detailů působí odpudivě, podobně jako autorova záliba v popisu tělních tekutin, které provázejí podivnou smrtící epidemii. Z tohoto úhlu pohledu se skutečně zdá, že nové režimy nepřinášejí do střední Evropě žádné nové naděje.
Šedý holub se odehrává v drsně pesimistické atmosféře
Motivací celé řady odboček a epizod volně spojených s ústřední kriminální linií je nepříjemný pohled na lidskou intimitu. No more I love you... zní Annie Lennox bez přestání v bytě jedné citově vyprahlé manželské dvojice.
Skoro jako refrén se objevuje podivný a výhružně lakonický inzerát s textem OMRZELO VÁS TO? ZAVOLEJTE! VYHLEDEJTE NÁS! Kulturu domácího soužití spoluutvářejí chlast a nonstop sledování televize. Lokální rádio jde za senzacemi přes mrtvoly - v podstatě stejně jako mafie. V takové, ne zcela neautentické atmosféře se Tar pouští do popisu chladnokrevných akcí a vražd. Lidský potenciál je zdevastován léty totality, život spodních vrstev nemá valnou cenu.
Lze si ostatně velmi dobře představit, že ve světě Tarova románu některý z bezcitných antihrdinů zapálí bezdomovce v tramvaji, jak se nedávno stalo v Praze. Poselství, které starší předávají mladším o naší době, je zoufalé. Ztracená duše národa není věcí naší minulosti, ale naše žitá přítomnost.
Sándor Tar byl osobně poznamenaný změnou režimu a přiznáním své spolupráce s tajnými službami před rokem 1989. S deziluzí a osaměním měl pravděpodobně nepříjemně blízkou zkušenost. Naléhavost tíživého pocitu, kterou můžeme zažít při sledování poměrů v "jeho" postkomunismu, patří k nejvýraznějšímu zážitku z Šedého holuba -prvního Tarova českého překladu. Jeho pesimistická atmosféra ukazuje, jakou "drsnou školu" tady ve střední Evropě vlastně máme.
Sándor Tar: Šedý holub
Přeložil Milan Navrátil
Dauphin 2005
240 stran, cena neuvedena