Nabarvené ptáče jde do kin. Český film po dlouhé době vzbudil pozornost v cizině

Po delší době se objevil český film, na který živě reaguje zahraniční publikum a kritici. Britský The Guardian popsal Nabarvené ptáče jako „monumentální kus práce i krutou, žhnoucí tříhodinovou cestu peklem“ a The Hollywood Reporter zase jako „emocionální tříhodinové údery do břicha“. Některé diváky v Benátkách brutalita válečného snímku šokovala.

Nabarvené ptáče se točilo 100 dnů během šestnácti měsíců ve 43 lokacích na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Česku. Poslední klapka padla 5. července 2018. Neobvyklé je i to, že kameraman Vladimír Smutný točil na černobílý 35mm negativ ve formátu Cinemascope.

Hlavní roli ztvárnil devítiletý Petr Kotlár z Českého Krumlova a vedle něj hrají světové hvězdy jako Harvey Keitel, Stellan Skarsgård, Udo Kier, Julian Sands a Barry Pepper. Další postavy si zahráli Tim Kalkhof, Alla Sokolova, Aleksej Kravčenko, Lech Dyblik, Júlia Valentová, Martin Nahálka a také Jitka Čvančarová, Radim Fiala a Petr Vaněk.

Děj se odehrává za 2. světové války. Rodiče, ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá, a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu doslova o fyzické přežití však po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si chlapec ani není vědom, boj se sebou samým, boj o vlastní duši, o svoji budoucnost.

„U filmové adaptace tohoto klasického románu bylo mým hlavním cílem vytvořit sérii živých obrazů, které uceleným způsobem vyšlou našeho protagonistu na cestu do nitra temné lidské duše. Každá část této série představuje vizuální stopu, jakýsi ztracený útržek většího obrazu, plátna, které protagonistu neodvratně přivádí k závěrečné katarzi. Toto pojetí je zamýšleno jako jakýsi druh postupného odlupování vrstev tak, aby divák nakonec dospěl k podstatě naší ústřední postavy, která odhaluje tvrdě nabytou pravdu,“ uvedl Václav Marhoul.

„Duší Nabarveného ptáčete je poezie. Je to baladická duše příběhu, její tichá naléhavost, živý vnitřní svět naší hlavní postavy, chlapce, jehož podstata je navzdory všem hrůzám kolem něj krásná. Je to také příběh historického a geografického prostředí a postav, se kterými se chlapec střetává. Není vždy podstatné, abychom tyto postavy měli rádi ani abychom truchlili nad jejich osudem. Důležité je, že je vidíme, že jsme jejich svědky,“ dodal.

Může se vám hodit na Zboží.cz: