Článek
Na Vyšehradě stávala vedle baziliky Petra a Pavla zbrojnice do roku 1927, než vyhořela, a bohužel nebyla nikdy obnovena.
Jednalo se o hlavní zbrojnici Čech, takže zde byly desítky děl a tisíce tun střelného prachu a dělových koulí. Dělo tak připomíná i vojenskou historii Vyšehradu.
„Pořídili jsme repliku polního děla z druhé poloviny 17. století, mimochodem, je to první dělo po 115 letech, které je na Vyšehradě a ve vlastnictví Prahy. Je to replika včetně veškerého vybavení, které k němu patřilo. Máme také repliku munice,“ chlubí se ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad Petr Kučera s tím, že během prohlídek je možné návštěvníkům ukázat, jak se s dělem dá manipulovat a jak se z něj střílelo.
Nejmenší dům i nejstarší patník. Vydejte se po stopách pražských „nej“
„Máme tu také dvě opravdové dělové koule, aby si návštěvník mohl třeba potěžkat, kolik taková koule nebo dobový granát váží. Jedna z nich je z bitvy u Chlumce a druhou zde nechali Francouzi v 17. století,“ dodává.
K vidění i potěžkání jsou i dobové dělové koule.
Právě proti těmto dělům se opevnění Vyšehrad stavělo. Replika je funkční, je tedy možno z ní i střílet, ale protože to není tak jednoduché, tak je zatím umístěna v interiéru Cihelné brány. Dělo bude použito mimořádně v rámci tradičních výročních historických akcí, které se na Vyšehradě pořádají jednou za rok.
Bylo vyrobeno v Česku podle původních plánů. Přezdívá se mu Josef podle generála Josefa Priamiho, jenž je spolu s generálem Innocenzem Contim autorem projektu výstavby vyšehradské pevnosti, která probíhala od roku 1653.
„Nevíme, kde původní děla jsou, protože když byl hrad odkoupen Prahou, tak byla převezena do Vídně a patrně zužitkována v rámci první světové války. Přestože po nich pátráme, zatím jsme žádná vyšehradská děla neodhalili,“ říká Kučera.
Součástí Vyšehradu jsou i spletitá podzemí, takzvané kasematy, které jsou veřejnosti přístupné v rámci některých prohlídek. Jsou rozděleny do čtyř úseků o celkové délce jeden kilometr. „Snažíme se je oživovat ať už v rámci různých speciálních prohlídek, jako je Tajemný Vyšehrad, to jsou kasematy osvíceny pouze svíčkami, nebo je oživujeme pořizováním replik dobového mobiliáře a zbraní,“ láká ředitel Vyšehradu.
Architekt Ivo Nahálka: Přeměna nádraží Vyšehrad by měla skončit v roce 2026
