Článek
Interpret Spejbla a Hurvínka a šéf uměleckého souboru divadla Martin Klásek hrál po jejím boku více než čtyři desetiletí.
„Byl jsem jejím jevištním, ale vlastně i životním partnerem, protože jsem na této scéně od svých šestnácti let. Helence vděčím za to, že výrazně popotáhla divadelní káru, postarala se o všechny loutky, přinesla spoustu vlastních nápadů a divadlo zvelebila. Navíc byla i autorsky nesmírně zdatná. Byla opravdu duší této scény – tak na ni budu vzpomínat.“ řekl Klásek pro ČTK.
„Vídal jsem ji často jako dítě. Mám ji v paměti jako velmi milou paní. Můj otec totiž vodil loutku Spejbla, a já jsem za ním odmalička do Divadla S+H chodil. Vlastně jsem tam poprvé osudově přičichl k divadlu a postupně jsem tam dostal základy loutkového divadla. Bylo to krásné dětství,“ řekl Právu loutkoherec a režisér Naivního divadla v Liberci Filip Homola.
Na spolupráci s Helenou Štáchovou vzpomíná i ředitel plzeňského Divadla Alfa Jakub Hora. „Postavy a charaktery, které Helena Štáchová vytvořila či dotvořila, mě provázejí po celý život, ať už v divadle, nebo na deskách či v televizi. V dětství to byla Mánička a Bábinka, v dospělosti pak česká verze Lízy Simpsonové. V Plzni jsme měli možnost spolupracovat s paní Štáchovou v rámci festivalu Skupova Plzeň a hodně nám pomohla při realizaci výstavy Jiřího Trnky, protože některé divadelní loutky Jiřího Trnky Divadlo Spejbla a Hurvínka spravuje. Pokaždé to byla spolupráce hezká a přátelská,“ řekl Hora Právu.