Článek
Po loňské retrospektivě Antonína Procházky připomíná nyní Muzeum města Brna dalšího z brněnských velikánů, jehož tvorba patří k tomu nejlepšímu, co se ve městě v minulém století zrodilo. "Král navázal ve své tvorbě na novoklasicistní tendence v evropské malbě a vytvořil velmi osobitý styl figurálních kompozic, v nichž spojil čisté klasicizující pojetí s kubisticky zjednodušenými objemy," charakterizuje jeho začátky autorka výstavy Marcela Macharáčková.
Žena a krajina
V první půli dvacátých let v Králově díle převládla sociální tématika, později se věnoval výhradně figurálním ženským kompozicím. Koncem 20. let prošlo Královo dílo obdobím lyrického kubismu. Významná jsou v té době jeho zátiší, v nichž kombinuje plošné abstraktní kompozice s kubizujícími plastickými předměty. V posledním období svého života se Král vrátil k novoklasicistnímu vyjádření.
"Symbol ženy a české krajiny se mu stal ve válečném ohrožení jedinou jistotou, k níž se upjala jeho tvorba. Poslední Králova plátna mají až sladce snovou atmosféru, v potemnělé barevnosti jakoby k nám promlouval už z jiného světa," charakterizuje Macharáčková závěrečnou etapu umělcovy tvorby.
Dílo Jaroslava Krále, spolupracovníka brněnského avantgardního časopisu Index, který se hned po okupaci stal pro své levicové smýšlení středem zájmu brněnského gestapa (zemřel v plynové komoře osvětimského pekla), představuje na Špilberku 137 exponátů. Z toho je 73 obrazů, zbytek představují kresby a pastely. Výstava, která je bezbariérová a mohou ji navštívit i vozíčkáři po předběžné domluvě na telefonu 542 123 615, potrvá až do 26. října a bude po celou turistickou sezónu patřit k hlavním magnetům Brna.