Článek
V historickém dramatu ztvárnil například Gustáva Husáka slovenský herec Stano Král a Josefa Smrkovského český herec Jiří Zapletal. Scénář napsali Viliam Klimáček a Ľuboš Jurík na základě námětu druhého ze jmenovaných.
Jastraban jako představitel Dubčeka strávil před vstupem na plac pět hodin v maskérně a herec musel oprášit i své znalosti ruštiny. Na slavný skok Dubčeka ze skokanského můstku do bazénu si však herec netroufl a nahradil ho kaskadér. Ve filmu byly použity i materiály z československých filmových týdeníků.
Děj se odehrává v roce 1968 v období euforie a následné okupace Československa. Druhá linie děje se odehrává o deset let později, kdy Dubček žije ve společenské izolaci, v atmosféře ponižování a sledování. Závěrečná část filmu zachytává období po roce 1989 až po tragickou havárii v roce 1992. Tvůrci uvažovali původně o televizním filmu, nakonec se však toto dílo dostalo do kin.
„Filmové distribuce je benefit, z něhož máme radost. Původní název Krátké jaro, dlouhá zima zůstane jako podtitulek filmu, protože vystihuje atmosféru, kterou jsme do filmu chtěli dostat,“ říká režisér Halama. „Film je určen všem generacím, které jsou schopny reflektovat dějiny. Těm, kteří zažili Pražské jaro, oživí film vzpomínky a snad ocení, že vznikl první hraný film o Dubčekovi. Film bych doporučil také mladým lidem. Snad si uvědomí, že Dubček a jeho generace nejsou jen postavy z historie, o nichž se učí z učebnic,“ dodal režisér.