Článek
Přitom se ředitel festivalu Pavel Kloupar rozhodl letošní program výrazně obohatit o skupiny a umělce ze světa, jejichž sláva se zatím hvězd nedotýká, nicméně jsou k ní na dobré cestě, anebo ve svých zemích platí za respektované.
Přítomnému publiku přesto dělá největší radost domácí hudební špička. Ve čtvrtek v noci se o tom mohli na hlavní scéně přesvědčit UDG, Wohnout i Visací zámek, v pátek pak Kryštof, Mandrage nebo Vypsaná fixa. Nadto například při pátečním pořadu Na stojáka na Muzikus Unplugged Stage obklopili lidé místo vystoupení Lukáše Pavláska a spol. dlouho dopředu, takže později příchozí neměli šanci cokoli vidět ani slyšet.
Kryštof s menší produkcí
Skupina Kryštof přijela na Sázavafest bez velkých projekcí a dalších propriet, které provázely její únorové vyprodané halové turné. Během svého vystoupení, při kterém zněly jak písničky z loňského alba Inzerát, tak starší, pozvala diváky na své podzimní klubové turné, při kterém si ve vybraných sálcích vyzkouší bezprostřední kontakt s publikem.
Skupina Mandrage zveřejnila den před svým pátečním festivalovým setem videoklip k nové písničce Na dlani. „Hráli jsme ji na koncertech už předtím, ale teď to bude poprvé s videoklipem,“ řekl Právu a Novinkám před koncertem kytarista Pepa Bolan. Dodal, že skupina připravuje nové album a další singl zveřejní na podzim.
Vypsaná fixa patří k dlouholetým jistotám české hudební scény a náklonnost publika zná velmi dobře. V jejích písničkách, osobitých díky zvuku i textům zpěváka Márdiho, zůstává nadále výrazně přítomná punková ingredience. Dovoluje kapele představovat na koncertech opravdu syrové verze skladeb v podstatě v tom duchu, v jakém na začátku devadesátých let přicházela na scénu. Její vystoupení na Sázavafestu bylo proto v mnoha ohledech povedené a upřímné.
Hadouken! s diskotékou pro děti
Zklamáním naopak bylo páteční zjevení britské skupiny Hadouken!, co do ekonomického pohledu největší letošní festivalové hvězdy. Je to tak i co do úspěchu, kapela z Leedsu má za sebou výtečný start z roku 2004, podporu ostrovních médií i skvělý ohlas v následujících letech.
Na Sázavafestu však obnažila svůj současný zvuk, který se tak trochu přibližuje laciné diskotéce pro děti a teenagery. V minulosti totiž Hadouken! mixovali elektronickou složku své tvorby s punkovou živelností. S letošním albem Every Weekend se ale začali zbavovat rockové části.
Vystoupení Hadouken! zůstalo za očekáváním.
Na pódiu na Sázavafestu navíc jejich zvukař potlačil kytarové party, a tak to s nerušeným elektronickým základem vypadalo jako na laciné show průměrného dýdžeje. Vystoupení Hadouken! bylo zkrátka fádní a nezáživné.
Naopak mile překvapili jiní zahraniční hosté. Celeste Buckingham si sice při svém setu vypomohla několika coververzemi, nicméně kromě toho přinejmenším dokázala, že její hlas má charisma a její intonace se chybám vyhýbá. Má navíc nepopíratelné kouzlo osobnosti. „Byla jsem nadšená, mám ráda koncerty na festivalech,“ řekla po vystoupení slovenská zpěvačka, která momentálně studuje v americkém Nashvillu.
Australan Dub FX si hudební základ připravil do sampleru a na pódiu jej z něho pouští a sám působí jako zpěvák a rapper. Je to sympatická cesta, zvláště u chlapíka, který hrával často na ulicích a při tom objevil, na co všechno stačí sám. Kouzlo jeho vystoupení je tedy především v provedení, nikoli v písničkách.
Francouzi Lyre Le Temps hráli na Sázavafestu loni a patřili k milým překvapením. Slíbili tehdy, že příště už zahrají v nočním čase, aby mohli předvést svou show kompletní. Letos se jim to podařilo a svůj noční koncert obohatili projekcemi. Jejich hudba stojí na elektronických zvucích, ovšem náladou se přibližuje swingu a filmové muzice třicátých až padesátých let minulého století. Má to ale život a kapela umí pouze ve třech členech připravit dobrou show.
Polská senzace
Jednoznačnou senzací pátečního programu byli polští All Sounds Allowed. Trojice z Vratislavi je semknuta kolem elektronického hudebního a rytmického základu, do kterého přidává naživo další rytmy. Ty pouze nepotvrzují daný spád elektroniky, ale přinášejí zvukový posun. Kapela totiž tluče do neobvyklých předmětů. K dispozici má plechové barely, umělohmotné kanystry nebo pokroucené činely, a aby se její zvuk ještě více rozzářil, zpěvák se občas přidá prací s bruskou či jiným nářadím a originální tvář kapely je na světě. Do toho pak výtečně pasují melodické linky zpěvu, které z toho všeho dělají regulérní písničky.
All Sounds Allowed neobjevili sice Ameriku (jak se říká), ale rozšířili pojem hudba do industriálního světa, ve kterém se mísí zvuky natolik neobvyklé, že to posluchače přinutí postát a vyslechnout je. Taková byla reakce diváků na Sázavafestu.
Pozoruhodné byly maďarské skupiny Grand Mexican Warlock a Turbo. Ta první se vracela k vlivům šedesátých let a nebála se ve svých skladbách vytvářet psychedelické plochy, ta druhá se představila v progresrockovém hávu a vedle vynikajících instrumentalistů zářil zpěvák Balasz Tanka. Škoda, že obě zručné a zaznamenáníhodné party zažily pouze chladný ohlas od publika, které se kdesi schovávalo před slunkem nebo zažívalo páteční pozdní oběd.
Odhadem je na festivalu asi osm tisíc návštěvníků. Počasí je parné, ovšem teploty kolem třiceti stupňů tolik nebolí, protože v zámeckém lesoparku není problém nalézt dost stinných míst pro všechny.
Program Sázavafestu vyvrcholí v sobotu koncerty rakouských Falco Tribute Band, americké písničkářky Maii Vidal, britských elektropopových skupin Monarchy a Scarlet Soho či našich Tata Bojs, Sto zvířat, Portless, Blue Effect nebo slovenských formací No Name a Billy Barman.
