Na Sázavafest přijeli skvělí Lyre Le Temps, Frantic Sunday či Klus

Pražská ska formace totiž dokončila pokus o český rekord, když se rozhodla během čtyř dnů odehrát ve čtyřech koncertních blocích sto svých písniček. Na festivalu byla přítomná zástupkyně agentury Dobrý den, která dohlížela na regulérnost pokusu Sta zvířat a také na správný počet skladeb, jež měl rekord zahrnovat. V sobotu večer zahráli Sto zvířat poslední písničku svého rekordu s formací Mňága a Žďorp, a to při jejím koncertu, při němž slavila pětadvacet let existence.

Mňága a Žďorp si pozvala na pódium několik hostů, přijeli například Milan Cais ze skupiny Tata Bojs nebo Tomáš Klus. Kapela s hosty odehrála písničky ze svého výročního dvojalba coververzí Dáreček a prokládala je svými nejslavnějšími skladbami. Tím se postarala o to, že její vystoupení patřilo v sobotu na Sázavafestu k těm nejveselejším.

Podobné to bylo s koncertem Tomáše Kluse, jenž kromě svých písniček nabízel i řadu povedených průpovídek a tradičně  improvizaci v textování skladeb. Když se s publikem loučil, pronesl skoro až něžně: „Děkujeme, budeme o vás všude vyprávět,“ čímž udělal divákům na Sázavafestu jistě velkou radost a sám si zadal slib, který bude těžké splnit. Patří ale do arzenálu jeho práce se slovem, v němž jsou chytrost, nápaditost, nadhled, drzost a talent.

Petr Spálený, jenž vystupoval v sobotu těsně po poledni, Právu v rozhovoru řekl, že nikdy nechtěl Kluse žalovat za to, že údajně ukradl jeho písničku Je to trest a „pojmenoval ji“ Pánubohudooken, jak se v květnu uvádělo v bulvárních médiích. „Bulvár si to všechno vymyslel, nic takového není pravda. Navíc já bych nikdy nikoho nežaloval,“ řekl Spálený, který ve svém setu oprášil své příjemné letité songy a potěšil asi pět stovek diváků, které si na jeho vystoupení na Sázavafestu přivstaly.

Dobří byli Mandrage, jejichž koncert je dnes prošpikován všeobecně populárními hity a vystoupení je chytře vymyšlené a profesionálně provedené. Škoda snad jen byla, že na Sázavafestu hrála aparatura jednotlivých pódií poněkud potichu, a tak si pár metrů od pódia bylo možné nahlas povídat a být hudbou nerušen.

Největší překvapení nabídli v sobotu ale dva zahraniční hosté. Odpoledne francouzští Lyre Le Temps, jejichž hudba posílená zvuky z počítačů a samply, vycházela z filmové muziky třicátých až padesátých let. Součástí jejich vystoupení byla projekce několika filmových scén. Kapela po svém vystoupení Právu řekla: „Jsme v Česku poprvé, ale jsme nadšeni reakcí a zájmem publika. Velice rádi bychom se sem vrátili.“

Večer potěšili Švédové Frantic Sunday. Ti zase hráli první koncert ve střední Evropě, a tak se do toho řádně „opřeli“ a vykouzlili pozoruhodné retro, veselé a nesmírně energické. Dokázali navíc náležitě pobláznit publikum, což jen potvrdilo fakt, že doma ve Švédsku patří k těm ceněným kapelám.

O závěr festivalu se postaral britský DJ Paul Oakenfold. Přijel, pustil taneční skladby, nabídl trochu monotematickou projekci, rytmem svých kompozic dav roztančil a bylo po festivalu. Pořadatelé oznámili, že ho navštívilo patnáct tisíc diváků.