Hlavní obsah

Na okraj filmového festivalu Top Docs ze Světozoru

Právo, Michal Procházka

Už to tak vypadá, že březnový festival lidskoprávních dokumentů, které nepoddajně bojují za zlepšení stále beznadějnější situace v krizových oblastech současného světa, otevřel v Praze druhou, zářijovou „frontu“.

Foto: Andrea Comas, Reuters

Film Charlese Fergusona Konec v nedohlednu je dílem volajícím na poplach. Přibližuje zákulisí americké politiky kolem irácké války. (Ilustrační foto)

Článek

Přehlídka nejlepších dokumentů ze zámořského festivalu Sundance Top Docs, kterou Člověk v tísni a kino Světozor spolu uspořádali od 16. do 18. září, je ale výkladní skříní současného amerického nezávislého dokumentu.

Těžko bychom tyhle filmy srovnávali s dobou před dvaceti lety. Dokumentární filmy se zatím staly nástrojem aktivismu, jejich rozvoj podnítila i západní „poptávka“ po lidskoprávních tématech. Začaly dokonce alternovat většinová média, která v trysku denních zpráv buď příliš těkají, nebo se nechávají manipulovat, než aby vzbudila v lidech občanské (s)vědomí.

Film Konec v nedohlednu je dílem volajícím na poplach

Na Oscara nominovaný film Charlese Fergusona Konec v nedohlednu je dílem volajícím na poplach. Přibližuje zákulisí americké politiky kolem irácké války a k našim vyhlídkám není příliš lichotivý. Nejen že světu hrozí krize ubývající ropy, efekty globálního oteplování, nárůst extremismu či nástupu rizikových hráčů Ruska, Číny a Indie.

Fergusunův film ukazuje, jak zpackaná, špatně, arogantně vedená válka v Iráku uvrhla tuto arabskou zemi v naprostý chaos, destabilizovala americkou, a tedy i světovou ekonomiku (stála 3 bilióny dolarů podle ekonoma oceněného Nobelovou cenou Josepha Stiglitze) a vytvořila další světové centrum nenávisti, které může znovu vyvolat 11. září – jen ještě ve větším rozsahu.

Člověk si připadá jako bezmocný hasič ve službě

Člověk si připadá jako bezmocný hasič ve službě, sledující výstražnou tabuli aglomerace. Nehouká jedna dvě kontrolky, varující před požárem v kině a na daňovém úřadě, ale celá hra panikařících světel. Hlídač se poplaší, nemá tolik lidí ve službě, takže radši zavře oči. Za dvě minuty se už cítí lépe. Dokonce mu to celé připadá přehnané, ba hysterické od proradného přístroje. Selský rozum říká, že by obyvatelstvo nedopustilo, abychom shořeli…

Řeklo by se, že předpokladem šťastného života je dnes nejen úspěch, bohatství, šikovné děti, hodná žena, ale i optimismus. Důvěra, že to všechno nějak dobře dopadne, že lidstvo vezme vážně i reálné katastrofické scénáře. Nic nepomůže lhostejnost, natož obchodníci, populisti a podvodníci se zářnými ekonomickými zítřky, toužebnými nadějemi na ovšem pochybný úvěr.

Související témata:

Související články

Podzim ve znamení Bergmanových filmů

V pražských kinech Aero a Světozor proběhne na podzim velká přehlídka filmů klasika světové kinematografie Ingmara Bergmana. Celou akci zahájí ve Světozoru...

V Torontu vyhrál Boylův indický milionář

V kanadské metropoli provincie Ontario vyvrcholil o víkendu vyhlášením cen 33. ročník torontského festivalu. O nejprestižnější ceně zde rozhodují svým...

Výběr článků

Načítám