Článek
Přehlídka končí v sobotu v podvečer představením Jana Mikuláška Na větrné hůrce z ostravského Divadla Petra Bezruče podle románu Emily Brontëové. Tím zázrakem je ale Diagnóza Jaroslava Moravčíka a domácího Těšínského divadla. Nikoli prvním. Připomenu aspoň Wronkův muzikál Ferda Mravenec a Lipusovo, Nohavicovo a Putzlacherové Těšínské nebe, které ozářilo českou hudební produkci. Kde se zjevilo, tleskali mu ve stoje.
Diagnóza v Čechách a na Moravě ne až tak moc dobře známého choreografa bratislavského SLUKu (Slovenského ĺudovo umeleckého kolektívu) se rodila nenápadně. Moravčík spolupracoval s Těšínským divadlem na choreografii řady inscenací (mj. Jedna noc na Karlštejně, Faust, Hrátky s čertem, Nejkrásnější válka, Maryša, Romeo a Julie, Nebe na zemi, Popelka). Pak dostal šílený nápad. Potýrat všechny mladší členy činoherního hereckého ansámblu a pokusit se využít znalost „baletních“ možností každého z nich a stvořit s nimi taneční inscenaci.
Vyloupla se z toho znamenitá Diagnóza; féerie o naší uspěchané každodennosti, o stereotypech reklamou a konzumem mrzačeného žití a o proměně citu a naděje v klaunské pinožení. To všechno s groteskní nadsázkou, s humorem, ve strhujícím crazy tempu kvapíků, samb nebo šavlových tanců s PET lahvemi v krásně naivistickém hávu.
Co předvádějí Lucie Bergerová, Jana Ondrušková, Adéla Krulikovská, Petra Sklářová, Miroslav Liška, Zdeněk Klusák, Petr Pěnkava, Petr Sutorý s klaunem Josefem Bičištěm a s jedinou skutečnou tanečnici, Kristýnou Moravčíkovou nebo Markétou Stehlíkovou, to je jedním slovem - strhující.
Těšínský soubor má v tomto „žánru“ u nás jedinou konkurenci: Veselé skoky Jany a Miroslava Hanušových v Praze. Pořadatelé festivalů by měli zastříhat ušima.
Těšínské divadlo, Česká scéna - Jaroslav Moravčík: Diagnóza - virus času. Choreografie, režie, výběr hudby Jaroslav Moravčík, dramaturgie Ivan Misař, scéna Pavol Andraško, kostýmy Adriena Adamčíková.
Premiéra 17. března, psáno z reprízy 7. listopadu 2012 na Festivalu divadel Moravy a Slezska v Českém Těšíně.